V SČH mají podle Svobody čeští podnikatelé velké šance

Ministr zdůraznil, že Česká republika je a chce být úspěšná v SČH v procesu privatizace a v investicích. Jako úspěšné v regionu označil působení firem ČEZ, Vodní zdroje Brno a Železniční stavitelství Brno.

"Česko je země, která dává velkou humanitární a rozvojovou pomoc do této oblasti, je to země, která zde má svůj největší kontingent vojáků v zahraničí," připomněl Svoboda.

Zdůraznil, že česká zahraniční politika podporuje zachování transformačních procesů v této oblasti i směřování Srbska a Černé Hory do evropských struktur a jejich přibližování k NATO.

Šef české diplomacie jednal s vedoucími představiteli Srbska, Černé Hory i jihosrbské provincie Kosova o plánech do budoucna. Černá Hora, která je už dva roky ve volném soustátí se Srbskem, se připravuje na vypsání referenda o nezávislosti. Soudí, jak uvedl Svoboda, že kdyby byla nezávislá na Srbsku, bude její cesta do evropských struktur úspěšnější.

Svoboda upozornil černohorského ministra zahraničí Miodraga Vlahoviče, že Evropská unie nebude řešit rozšiřování jen s jednou zemí, vždy je do tohoto procesu zahrnut celý region nebo více států. Podobně vstupovala do EU i Česká republika ve skupině deseti zemí.

Stejné tendence k nezávislosti má i jihosrbská provincie Kosovo, která je už sedmým rokem pod správou OSN. O osamostatnění usiluje jeho většinové albánské obyvatelstvo, zatímco menšinoví Srbové a Bělehrad chtějí, aby Kosovo zůstalo součástí Srbska. Svoboda upozornil, že problém Kosova a Metohije je problémem komplexním a je třeba v jeho případě dosáhnout trvalého řešení, které zaručí stabilitu a prosperitu tohoto regionu.

"Česká republika zastává názor, že už je třeba začít se bavit o budoucím statusu Kosova, nejen o standardech, které je třeba splnit," řekl Svoboda s poukazem na podmínky, které si stanovilo mezinárodní společenství pro zahájení rozhovorů o definitivním statusu Kosova.

Jednání budou zahájena zřejmě už letos, ale nebudou letos dokončena, řekl Svoboda, který v Prištině jednal s prezidentem Ibrahimem Rugovou, premiérem Bajramem Kosumim i velitelem mezinárodní mise UNMIK Sörenem Jessenem-Petersenem. V Bělehradě jednal den předtím o stejném problému s prezidentem SČH Svetozarem Marovičem a jeho srbským kolegou Borisem Tadičem.

Svoboda zavítal v Kosovu na základnu Šajkovac, kde působí česko-slovenská jednotka. Prohlédl si základnu, seznámil se na místě s úkoly, které plní smíšený prapor a vyznamenal několik vojáků. Čeká republika má v Mnohonárodní skupině Střed v Kosovu zhruba 400 vojáků, kteří jsou zatím pod velením Finů. V srpnu se slovenská skupina oddělí od české a česká mise se ujme vedení skupiny. Budou pod ní patřit kromě Slováků také Švédové a Irové.