Drapák: Spolupráce státu a firem začne naplno nejdřív za tři roky

První dva pilotní projekty již vláda letos odsouhlasila a o dalších bude rozhodovat v nejbližších týdnech. Projekty jsou především z oblasti dopravy, zdravotnictví, vězeňství a provozování justičních areálů.

Do konce roku by se podle Drapáka měla stihnout i třetí vlna pilotních projektů. V té by se měly nově objevit i projekty z oblasti zdravotnictví a školství. "Příslušné resorty již pracují na strategii, jak by se systém PPP mohl v jejich oblasti uplatnit," řekl.

Cílem je podle Drapáka vyzkoušet všechny typy projektů, které jsou pro systém PPP typické. "Vyzkoušíme jednu dálnici, budeme vědět, že máme fungující legislativu a pak si můžeme říci, že uděláme další obdobné projekty za 80 či 100 miliard korun," řekl.

Právě v nákladných dopravních projektech vláda navíc doufá v pomoc z fondů Evropské unie. Strategie hospodářského růstu, kterou vypracoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, předpokládá, že stát do roku 2013 investuje do výstavby a opravy komunikací kolem 1300 miliard korun. Přibližně 140 miliard by mohlo jít právě do systému PPP.

Počet a hodnota projektů, které v budoucnu stát přenese na soukromé investory, bude podle Drapáka záviset především na stavu veřejných financí. Stát si sice bude moci dovolit zahájit více investic, uzavřením každého projektu se však zároveň zaváže ke splátkám po několik desítek let.

Přestože se stát snaží vytvořit pro spolupráci veřejného sektoru a soukromých firem právní rámec, systém PPP již funguje neorganizovaně řadu let. Obce jej například běžně používají ve vodárenství, zajištění veřejného osvětlení nebo hromadné dopravy.

Stát si od systému PPP slibuje mimo jiné pokles korupce, která dnes podle řady expertů provází zadávání veřejných zakázek. Dnes jsou podle Drapáka součástí projektů stovky či tisíce drobných dílčích zakázek, které jsou jen obtížně kontrolovatelné. "Systém PPP z nich udělá z každého projektu jednu velkou zakázku, na kterou se budou všichni dívat," řekl.