Sněmovna schválila pravidla inspekce práce, přehlasovala veto

Zákon například stanoví, že za porušení předpisů bezpečnosti práce hrozí firmám i jednotlivcům pokuta až 200.000 korun. Dvojnásobně vyšší pokutu by mohli inspektoři uložit za diskriminaci v zaměstnání. Milionová pokuta má hrozit například těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnancům neposkytují přestávku na jídlo.

Prezidentův mluvčí Petr Hájek uvedl, že zákon zavádí řadu přestupků, za které má nově zřizovaný Státní úřad inspekce práce udělovat statisícové až milionové pokuty. Přitom jde podle něj i o přestupky "politické povahy", například rovné zacházení, předpisy o dovolené či zajištění zákazu pít na pracovišti alkohol.

"Považuje-li stát některé věci za veřejný zájem, měl by jej naplňovat obecně závaznými předpisy a kontrolovat svými orgány," uvedl již dříve mluvčí. Ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD) Klausovu kritiku odmítl. Podivil se mimo jiné nad tím, že prezident označuje třeba rovné zacházení za požadavky "politické povahy". Norma podle Škromacha pomůže poctivým podnikatelům, nové povinnosti navíc podle něj nezavádí.

Zákonem se má dosavadní Český úřad bezpečnosti práce a jeho pobočky přeměnit ve Státní úřad inspekce práce s oblastními inspektoráty. Vláda navrhovala ponechat sídlo úřadu v Praze, poslanci jej ale přemístili do Opavy. Inspektoři mají převzít i většinu kontrolní práce úřadů práce a ministerstva, uvedl již v únoru Škromach.

Rozsah stanovených pokut kritizovala již při únorovém projednávání zákona ve sněmovně stínová ministryně práce Alena Páralová (ODS). "Ohromné rozpětí pokut vytváří další prostor pro korupci. V případě, že si inspektor usmyslí, že malého podnikatele zlikviduje, tak jej prostě zlikviduje," varovala.

V březnu návrh zákona odmítl i Senát, sněmovna ale v květnu jeho veto přehlasovala. Norma má nabýt účinnosti 1. července.