Většina bohatých zemí, které dosud prosazovaly jednoprocentní hranici, je ochotna s tím souhlasit, pokud se součástí dohody stane snížení britské slevy z příspěvku do společné pokladny EU.
Slevu vydobyla před 21 lety tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová pod heslem "chci své peníze zpět". Slevu zdůvodňovala Británie tím, že je chudší než průměr EU a že na zemědělské subvence dostává mnohem méně než třeba Francie. EU však poukazuje na to, že za poslední dvě desetiletí Británie výrazně zbohatla.
Právě tento bod je nyní jablkem sváru. Britové totiž požadují, aby v případě jednání o snižování jejich úlevy z příspěvku do EU byla otevřena také otázka financování společné zemědělské politiky, na které vydělává nejvíc Francie. Podle britského premiéra Tonyho Blaira je přitom chybou, když unie vynakládá 40 procent rozpočtu na zemědělské dotace a v tomto oboru pracuje jen asi pět procent občanů.
Ačkoli Lucembursko jako předseda EU předkládá návrh, který je podstatně nižší než původní verze Evropské komise, noví členové EU v něm příliš neztrácejí. Těmto státům jde především o výši prostředků určených na politiku soudržnosti, tedy na financování projektů ze strukturálních fondů EU a jejího Fondu soudržnosti.
Dokument umožňuje České republice očekávat roční příjem ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a částečně z titulu venkovského rozvoje nejméně 3,5 miliardy eur, tedy 110 miliard korun, zatímco odvod do společné pokladny se bude nadále pohybovat kolem miliardy eur (30 miliard korun).