Vláda: Většina Čechů ušetří na daních několik tisíc Kč ročně

Aby novela zákona o dani z příjmu začala platit, musí ji ještě schválit poslanci a senátoři a podepsat prezident republiky. Sobotka chce snížením daní konkurovat návrhu rovné daně ve výši 15 procent, kterou prosazuje opoziční ODS. Výpadek příjmů prý nahradí vyšší ekonomický růst a předchozí zvyšování DPH a spotřebních daní.

Lidé s platem do 20 tisíc korun měsíčně tak ušetří přes 4000 korun za rok. Ještě při platu kolem 30.000 Kč by měla roční úspora činit téměř 3000 korun. U vyšších mezd však již roční úspora činí jen několik set korun.

Firmy navíc budou moci lidem nově hradit cestování do práce a náklady si pak odečíst z daní. Stejnou pomoc by stát mohl poskytnout na přechodné ubytování přespolních pracovníků. Návrh prosadil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Podle něj tvoří náklady na dopravu do zaměstnání v průměru deset procent rodinného rozpočtu a u chudších rodin je tento podíl ještě vyšší.

Nejnižší sazba daně z příjmu se má snížit ze současných 15 na 12 procent a zároveň se zvýší roční příjem, který bude touto sazbou zdaňován. Zatímco dosud stát takto zdaňoval příjmy do 109.200 Kč ročně, nově by to mělo být do 121.200 Kč ročně. Druhá nejnižší sazba klesne z 20 na 19 procent a bude platit jako dosud pro příjmy od 121.200 do 218.400 Kč.

Všechny odečitatelné položky ze základu daně se zároveň nahradí slevou na dani. Univerzální odečet ve výši 38.040 Kč by měla vystřídat sleva 7200 Kč z daně samotné. Obdobně budou zavedeny slevy pro studenty, na vyživovanou manželku nebo manžela nebo na částečný či plný invalidní důchod.

Drobní živnostníci se zase mohou těšit na výdajové paušály ve výši 50 procent. Vláda tak vyhověla Sobotkově návrhu. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn navrhoval až 70 procent a u zemědělských prvovýrobců dokonce 80 procent. Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, nově by pro výpočet daně stačily celkové příjmy a výdaje. Podnikatelé si odečtou určité procento výdajů a ze zbylé části si vypočtou daň.

Sobotka chce podnikatelům kompenzovat i povinnost pořídit si od roku 2007 registrační pokladny. Lidé si tak budou moci náklady na jejich pořízení odečíst z daní, což by státní rozpočet přišlo na 0,5 až 0,8 miliardy korun. Podnikatelé si však pokladny zatím nekupují a čekají, zda tuto povinnost nezruší příští vláda, která vzejde z voleb v roce 2006.

Vláda podpořila také návrh na zrušení daňových výhod u hypotečních zástavních listů. Z jejich výnosů se zatím nemusely platit daně, čímž chtěl stát podpořit hypotéky na bydlení. Nyní však údajně přestaly mít smysl, protože na hypotéku už si lidé mohou kupovat i automobily nebo třeba bazén.

Daňové výhody navíc zneužívaly finanční instituce, které nakupovaly tyto listy v zahraničí, kde jsou bohatě úročeny. Ani v tomto případě nemusely platit žádnou daň. Někteří ekonomové se obávají, že zrušení úlev povede ke zdražení hypoték o několik desetin procentního bodu.

Vláda také přijala návrh, který by měl zabránit odlivu holdingů z ČR. Pokud budou chtít holdingy v dceřiných firmách osvobodit dividendy od daně, bude jim od roku 2006 stačit podíl v dceřiné společnosti deset procent místo současných 20 procent.