Summit EU, který začne ve čtvrtek večer, bude jednat také o příštím rozpočtovém výhledu EU na léta 2007 až 2013. Německý postoj stále vychází z omezení výdajů EU na jedno procento hrubého národního produktu EU a kancléř znovu odmítl návrh Evropské komise na výdaje ve výši 1,24 procenta HNP unie. Podle Schrödera už Německo nemá peníze na to, aby financovalo evropské kompromisy. Země platí jako jeden z čistých plátců v absolutních číslech do rozpočtu EU nejvíce, přitom se potýká s hospodářskou krizí.
"Chtěli bychom omezení výdajů z rozpočtu EU na jedno procento hrubého národního produktu EU. Německo by sice i tak platilo dost, ale bylo by to snesitelnější než jakýkoliv jiný myslitelný kompromis," řekl kancléř před poslanci.
Návrh komise by oproti tomu znamenal, že německá platba do rozpočtu EU by se z předpokládaných 22 miliard eur v roce 2013 vyšplhala na více než 40 miliard, přičemž příspěvky z fondů EU pro Německo by stále klesaly. "Lehce vidíte, že takovou pozici nemůžeme přijmout," řekl kancléř.
Nemluvil ovšem o kompromisním návrhu lucemburského předsednictví. V souvislosti s tím, že slíbil pružnost německého postoje, to napovídá, že Německo je ochotno od omezení výdajů na jednom procentu HNP unie o něco ustoupit. "Začínáme na jednom procentu, a pokud jde o platby, chceme se dostat do velmi těsné blízkosti (této částky)," řekl Schröder.
Naléhal na ochotu zemí EU ke kompromisu, neboť právě nyní, když dvojí odmítnutí euroústavy uvrhlo EU do hluboké krize, by měli její členové ukázat schopnost dohody i v oblasti peněz.
Podotkl také, že požadavky nových zemí EU, které si stěžují, že z fondů unie zatím profitovaly země, které mají vyšší životní úroveň než ony, je pochopitelná, ale obtížně financovatelná.
Kancléř obhajoval i evropskou ústavu, o jejímž osudu budou šéfové států a vlád rovněž jednat. Po dvojím "ne", které vůči ní vyslovili v referendu Francouzi a Nizozemci, se možná její schvalování načas zastaví. Pro Schrödera ale návrh ústavní smlouvy zůstává základem pro budoucí EU.