Jak bydlí Evropané?

Statistiky v České republice hovoří jasně. Většina obyvatel touží po vlastním bydlení. Nejen obavy z možné deregulace nájemného nutí lidi, aby přemýšleli o nákupu nemovitosti. Jaká je ale situace v celé Evropě? Jaké jsou základní výhody, nevýhody nebo překážky rozvoje jednotlivých sektorů bydlení?

Struktura bytového fondu podle vlastnictví a uživatelského vztahu k nemovitosti je v Evropě velmi diferencována. Ve všech zemích sice nalezneme vlastnický, nájemní nebo družstevní sektor, avšak to, co jednotlivé země odlišuje, je podíl těchto typů bydlení na trhu, jejích konkrétní charakteristiky, funkce a dynamika vývoje.

Vlastnické bydlení

Podíl vlastnického bydlení ve většině vyspělých evropských zemích od konce 2. světové války trvale stoupal. Tento trend je dán především ekonomickým rozvojem a růstem životní úrovně obyvatelstva. Mnozí lidé si neuvědomují, že je tato forma bydlení výhodná i z hlediska státu, protože přesouvá péči o bydlení na vlastníka.

Pořízení vlastnického bydlení se ve většině evropských států stává méně dostupné než v minulosti. Základním důvodem je především liberalizace finančních trhů a deregulace hypotečního bankovnictví, které není ochotno akceptovat vysoká rizika jako dříve. Ke snížení dostupnosti dále přispívá trvalý nárůst cen bydlení, hlavně nové výstavby, a také určité nejistoty, spojené např. s vysokou mírou nezaměstnanosti. Strach z možné platební insolvence odrazuje mnohé domácnosti od dlouhodobých závazků. Vlastnické bydlení se tak stává reálnou variantou především pro dobře situované domácnosti.

Soukromý nájemní sektor

Značně nejistá situace je v soukromém nájemním sektoru. Z důvodu dlouhotrvající přísné regulace nájemného zde dochází k značnému úpadku. Snahy o revitalizaci bohužel nepřinesly očekávané výsledky. Ukazuje se totiž, že tento sektor potřebuje ke své obnově nejen deregulaci nájemného, ale také subvence, které by do této oblasti přilákaly investory.

Neziskový nájemní sektor

Tento sektor také již delší dobu prochází problematickou etapou vývoje. Do této skupiny je zařazené též družstevní bydlení, kterého se dané problémy netýkají především díky principům spoluúčasti. Problémy neziskového bydlení mají kořeny ve 2. polovině 70. let, v období, kdy začalo v oblasti bydlení docházet k posilování tržních principů, na které nebyl tento sektor vůbec připraven. Budoucnost toto typu bydlení je těžko odhadnutelná. Je tomu tak především z důvodu, že jeho podoba je velmi specifická a dochází zde k výrazným odlišnostem v jednotlivých státech. Je ale pravděpodobné, že budoucnost sektoru závisí především na efektivitě spravování.

V současnosti realizovaná bytová politika jednotlivých evropských zemí je převážně tržně orientována. Tato převažující orientace je dána faktory, k nimž především patří nemožnost masivního subvencování (s ohledem na Maastrichtská konvergenční kritéria) a negativní zkušenosti s nadměrnou státní intervencí do oblasti bydlení. 

Tabulka: Výdaje státu na podporu bydlení

Zdroj: MMR