EU se nedohodla na rozpočtovém výhledu, summit skončil výtkami

Zbývajících 20 zemí včetně ČR návrh přeložený předsedajícím Lucemburskem po celodenním dohadování podpořilo. Řada z nich na poslední chvíli navrhla, že se zřeknou části svých příjmů z rozpočtu EU, pokud se podaří dohodu zachránit; ČR se k této iniciativě také připojila.

Premiér Jiří Paroubek usoudil, že ústupky by byly lepší než neschválení rozpočtu. Poukázal na to, že není vhodná doba na národní egoismy.

Podle předsedajícího šéfa lucemburské vlády Jeana-Clauda Junckera byla dohoda na dosah ruky, rozdíly v rozpočtových stanoviscích byly minimální, chyběla však politická vůle. Ti, kdo si náhle přáli zásadní přehodnocení rozpočtové politiky EU, "moc dobře věděli, že to absolutně nejde v okamžiku, kdy uzavíráme jednání, zatímco v minulých měsících mlčeli". Obdobně bylo jasné, že nelze zpochybnit zemědělskou dohodu z roku 2002. "Kdo žádá takové kroky, si přeje fiasko," řekl Juncker nepřímo na britskou adresu.

Také Paroubek usoudil, že by bylo seriozní, kdyby takovéto volání po reformě přišlo měsíc, dva měsíce před summitem, nikoli na poslední chvíli. Připomněl, že EU stojí členské země pouhé jedno procento HDP; pro bohaté státy je to relativně zanedbatelná částka.

Francouzský prezident Jacques Chirac obvinil Británii, že odmítla nést rozumný a spravedlivý díl nákladů na rozšíření unie. "Stejně jako pár dalších zemí dala přednost striktně národním zájmům před Evropou. Je to znepokojivě špatný výsledek," řekl.

"Evropská unie se rozhodla přijmout desítku nových členů a nyní se nemůže zříct závazku toto rozšíření realizovat," uvedl v podobném duchu český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda varoval, že "neshoda může mít hlubší důsledky, než se na první pohled může zdát, aniž bych to chtěl dramatizovat. Vyvolá to další otazníky. Může to znamenat i rozkolísání trhů, možná (postihnout) pevnost společné měny."

Naopak britský premiér Tony Blair považuje výsledek za impulz k modernizaci zastaralé EU. Přeje si rozběhnout za nadcházejícího britského předsednictví revizi rozpočtové politiky EU a zejména se soustředit na snižování výdajů na zemědělství. Tedy něco, co rozhodně odmítá řada dalších zemí v čele s Francií. Další včetně ČR v tom vidí pokus o vznik "dvourychlostní" EU.

Lucembursko navrhlo po mnohatýdenním intenzívním jednání rozpočtový výhled, podle něhož měla EU hospodařit s 1,06 procenta svého HDP, což se velmi blížilo požadavkům bohatých zemí. Nové státy jako ČR a Slovensko návrh podporovaly, také proto, že pamatoval 37 procenty na pomoc chudším zemím a regionům a slibovaly si od něj slušný příjem. Ztroskotal zejména na neochotě Britů připustit jakékoli zmenšení jejich slevy z příspěvku do EU, ale také na vnitropolitických úvahách dalších zemí.