Experti: Krach rozpočtu EU může připravit ČR o část peněz z fondů

"A pokud programy nebudou připraveny dobře, hrozí, že Česko nebude schopno přidělenou částku nakonec ani vyčerpat," řekl ČTK Petr Zahradník z České spořitelny.

Na summitu se v pátek proti návrhu postavila nejen Británie, ale i Nizozemsko, Švédsko, Španělsko a překvapivě také Finsko. Unie bude o rozpočtu jednat znovu pravděpodobně koncem léta na mimořádném summitu. V té době by již mohly opadnout emoce po odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku, řekl Zahradník.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna není ani tak hlavním problémem výše částky, kterou bude mít Česko možnost z rozpočtu EU nakonec čerpat. Suma je i v případě snížení celého rozpočtu tak ohromná, že ČR bude mít co dělat, aby byla schopna ji vyčerpat, řekl ČTK.

V současném rozpočtovém období může ČR vyčerpat z fondů unie celkem 82 miliard korun zhruba za 2,5 roku. V příštím období by i v případě dohody na nižším procentu HDP získávalo Česko zhruba kolem 100 miliard korun ročně, řekl Zahradník.

Podle ekonomů ale rostoucí nejistota ohledně rozpočtu oslabuje kurz eura a podrývá investiční atraktivitu zemí EU. Krize EU by ale podle Jahna neměla mít na českou ekonomiku zásadní vliv, pokud se ji podaří vyřešit maximálně do roka. Pokud by trvala déle, znamenalo by to výrazné zhoršení postavení Evropy v globální ekonomice, což by mělo negativní dopady také na Česko.

Páteční krach jednání podle Markéty Šichtařové z Next Finance nebude mít vliv na české finanční trhy. Podobně jako spory o evropskou ústavu nechávaly české finanční trhy klidné také tahanice o rozpočet. Podle Šichtařové je to dáno tím, že neschválení rozpočtu nedopadne jen na Česko, ale i na další země. Z pohledu mezinárodních investorů si tak ČR proti konkurenčním zemím, tedy dalším novým členským státům EU, krachem jednání o rozpočtu nepohoršila.

Lucembursko navrhlo po mnohatýdenním intenzivním jednání rozpočtový výhled, podle něhož měla EU hospodařit s 1,06 procenta svého HDP, což se blížilo požadavkům bohatých zemí. Nové státy jako ČR a Slovensko návrh podporovaly, také proto, že pamatoval 37 procenty na pomoc chudším zemím a regionům, a slibovaly si od něj slušný příjem. Ztroskotal zejména na neochotě Britů připustit jakékoli zmenšení jejich slevy z příspěvku do EU, ale také na vnitropolitických úvahách dalších zemí.