Změnu příspěvku na zaměstnávání musí znovu posoudit sněmovna

Zaměstnavatelé by měli podle novely dostávat od státu příspěvek tehdy, pokud přijmou do práce na takzvaná společensky účelná pracovní místa absolventy škol, lidi mladší 25 nebo starší 50 let či lidi se zdravotním postižením.

Společensky účelnými pracovními místy jsou podle zákona místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce; obsazuje je uchazeči o zaměstnání, jimž jinak nelze zajistit pracovní uplatnění. Výše příspěvku na zřízení tohoto místa se liší podle míry nezaměstnanosti v regionu. Činí čtyřnásobek až šestinásobek průměrné mzdy, která loni překročila hranici 18.000 korun.

Novela mění výši příspěvku na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa - mohl by být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance. Novela má také zrušit dosavadní úpravu, podle níž má být až roční doba podpory zaměstnávání starších lidí podmíněna prokázáním jejich několikaleté účasti na důchodovém pojištění.

Na konci března bylo v evidenci úřadů práce téměř 233.000 lidí mladších 25 nebo starších 50 let. Tito lidé tvoří přes 43 procent všech nezaměstnaných. Zdravotně postižených občanů bez práce, jejichž zaměstnavatelům bude příspěvek případně také poskytnut, bylo v březnu přes 75.000.

Původní záměr novely výrazně přepracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle šéfa této instituce Zdeňka Škromacha (ČSSD) by se změna neměla promítnout do požadavků na státní rozpočet. "Jde o rozpočtově neutrální návrh. Peníze půjdou z kapitoly určené na podporu aktivní zaměstnanosti," řekl již dříve Škromach ČTK. Naopak Hospodářské komoře se přímé podpory nelíbí. Její prezident Jaromír Drábek by chápal, že by podobné podpory byly poskytovány v nejpostiženějších regionech.