Ústavní soud: Plátce daně musí dokazovat jen svá tvrzení

ÚS v nálezu vyhověl stížnosti Františka Kratochvíla, jemuž finanční úřady uložily uhradit dodatečně vyměřenou daň z příjmu a obecné soudy ji potvrdily. Zrušil rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích a Nejvyššího správního soudu pro rozpor s ústavou.

Kratochvíl půjčil v letech 1996 a 1997 obchodní společnosti 800.000 korun. Podle finančního úřadu však neprokázal, jak peníze získal, zda byly zdaněny, nebo dani nepodléhaly. Úředníci mu proto dodatečně vyměřili daň z příjmu 200.000 korun za oba roky s tím, že muselo jít o zdanitelný příjem, popsala ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Muž nesouhlasil a bránil se, že peníze pocházely pouze z jeho úspor a restituce. U obecných soudů ale zastání nenašel.

Podle ÚS finanční úřad postupoval chybně. "Zákon o správě daní a poplatků nedává správci daně oprávnění vyzvat daňový subjekt k prokázání čehokoliv, ale pouze k prokázání toho, co tvrdí tento subjekt sám," uvedla Wagnerová. Podle Listiny základních práv a svobod musí být zachována proporce mezi veřejným zájmem a ochranou jednotlivce, dodala.

Podle Hájka nebude podnikatelské prostředí v ČR bez problémů, dokud se finančním úřadům přesně nevymezí jejich pravomoci a působnost. Právě výrok Ústavního soudu by prý mohl přispět k tomu, aby berní úřady příliš nezatěžovaly poplatníka nadměrnými požadavky.

Ústavním soudcům se rovněž nelíbí, jakým způsobem úředníci daň Kratochvílovi vyměřili. Jestliže správce daně za základ pro její výpočet považoval stěžovatelův výdaj, tedy část jeho majetku, nepřípustně odňal stěžovateli jeho vlastnická práva, zdůraznila soudkyně. Obecné soudy podle ní akceptací postupu úředníků "nedostály své povinnosti poskytovat jednotlivci ochranu práv".