Minář: Budoucnost důchodového systému je teď v rukách politiků

Reforma důchodového systému je v dnešní době často diskutovaným tématem. Jaké jsou hlavní důvody změny stávajícího stavu?

Hlavním důvodem pro změnu stávajícího stavu důchodového systému je kombinace současného průběžného způsobu financování důchodů s nepříznivým budoucím demografickým vývojem. V současné době ekonomicky aktivní obyvatelé odvádí ze svých mezd prostředky, které financují důchody stávajících důchodců. Veškeré dostupné demografické prognózy však ukazují, že struktura populace se bude měnit – počet důchodců se bude v budoucnosti výrazně zvyšovat a jednoduše nebude dostatek prostředků na výplatu jejich důchodů. Můžeme neúměrně zvyšovat věk odchodu do důchodu, neúměrně snižovat vyplácené důchody, avšak to zásadní problém financování budoucích důchodů nevyřeší. Důchodový systém již nelze „opravit“ parametrickými změnami – je potřeba jeho systémová změna – důchodová reforma.

Co vedlo k ustanovení týmu expertů a pracovní skupiny? Co je jejich hlavním posláním?

Proces přípravy důchodové reformy v České republice byl iniciován jednáním předsedů parlamentních politických stran již na jaře roku 2004. Jejich jednání vedlo k ustanovení týmu expertů, ve kterém pracují jak zástupci jednotlivých parlamentních stran, tak zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva financí ČR a dále zástupci Úřadu vlády ČR. Následně byla zřízena funkce koordinátora, který je zodpovědný týmu expertů za odbornou analýzu jednotlivých zadaných variant důchodové reformy a který pracuje nezávisle a apoliticky.

Jak byli členové vybírání? Co je výstupem vaší práce?

Do funkce koordinátora byl vládou jmenován Vladimír Bezděk. Jednotlivé varianty neanalyzuje samostatně – k dispozici má pracovní skupinu, do které si vybral svoje pracovníky – odborníky z příslušných ministerstev. Kromě těchto odborníků tvoří pracovní skupinu také delegáti politických stran, jejichž náplní je zejména specifikovat zadání varianty důchodové reformy a připomínkovat výstupy provedených analýz. Výstupem pracovní skupiny je závěrečná zpráva, která shrnuje dopady jednotlivých zadaných variant včetně doporučení možného způsobu reformy, která bude předána politikům pro konečné rozhodnutí.

Jak dlouho již celý tým pracuje na analýze jednotlivých návrhů? V jaké fázi se nyní nacházíte?

Pracovní skupina započala svoji činnost v říjnu 2004 a ke konci června 2005 ji oficiálně ukončila. V současné době by již měla být závěrečná zpráva k dispozici elektronicky na adrese pracovní skupiny www.reformaduchodu.cz, tištěná verze závěrečné zprávy bude k dispozici v polovině července. Dále už je rozhodnutí o důchodové reformě v rukách politiků.

Z jakých hledisek jsou varianty zkoumány? Jak docílíte objektivního porovnání?

Nejdůležitějším vstupním předpokladem nutným pro prognózu prakticky jakéhokoliv důchodového systému a variant jeho reformy je nepochybně dlouhodobá demografická prognóza. Pro veškeré propočty pracovní skupina používá demografickou prognózu publikovanou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze z roku 2003.

Nezbytnou součástí vstupních předpokladů je také dlouhodobý makroekonomický scénář. K jeho odvození byl zvolen přístup, který je u dlouhodobých projekcí standardně používán, a to jak v projekcích OECD, tak v pracovní skupině Výboru pro hospodářskou politiku Evropské unie. Pro zajištění srovnatelnosti všech variant důchodové reformy pracovní skupina vychází ze stejných demografických a makroekonomických předpokladů. Kromě těchto vstupních předpokladů pracovní skupina identifikovala kritéria, která jsou kvantifikována pro každou variantu důchodové reformy. Cílem je objektivní srovnání všech variant podle jednotné sady hodnotících kritérií, které zohledňují jak celkovou finanční stabilitu důchodového systému (tzv. makrofinanční kritéria), tak dopad důchodového systému na jednotlivce v závislosti na výši příjmu v době jeho ekonomické aktivity (tzv. mikrofinanční kritéria).

Co vše by měl budoucí systém splňovat?

Reforma důchodového systému by ve svém důsledku měla zabezpečit občanům České republiky vyšší absolutní i relativní úroveň příjmů v postproduktivním věku a dlouhodobě vyřešit problém financování starobních penzí. Domnívám se, že by se mělo jednat o variantu vícezdrojového financování důchodů, jenž by ve svém důsledku umožňovala občanům dobrovolné částečné vystoupení ze státního důchodového systému formou přesměrování části svých odvodů do soukromého finančního sektoru. Navrhovaný kombinovaný systém by tak nahrazoval občanovi v přiměřené míře příjem z doby ekonomické aktivity a ponechal dostatek prostoru pro vlastní odpovědnost – to vše v kombinaci s financováním na základě mezigenerační solidarity a z výnosů z kapitálu.

Nelze opomenout také snížení rizik celkového důchodového systému. Stávající systém průběžného financování důchodů není odolný vůči demografickým trendům a nepříznivý demografický vývoj může v konečném důsledkům vést k neúměrně nízkým důchodům. Oproti tomu fondový systém je sice citlivý na vývoj na finančních trzích, avšak plynule reaguje na změnu demografické struktury a není na ní bezprostředně závislý. Zavedením vyváženého kombinovaného systému tak vzniká prostor pro diverzifikaci rizik a tím snížení celkového rizika, jemuž je důchodový systém vystaven.

Jaký by měl být další osud vypracovaného doporučení? V jakém časovém horizontu bychom se mohli dočkat reformy důchodu?

Během posledních devíti měsíců pan Bezděk se svým týmem odvedli obrovský kus práce, jejíž výsledkem je vyhotovení závěrečné zprávy. Závěrečná zpráva shrnuje dopady všech variant včetně doporučení a bude předána politikům, kteří by měli rozhodnout o další budoucnosti důchodového systému. Nyní se tedy těžiště přesouvá na politiky a je jen na nich, zda budou brát v potaz odborně a kvalifikovaně zpracovanou závěrečnou zprávu nebo se rozhodnou intuitivně a pravděpodobně špatně .. Další věc je otázka rychlosti rozhodnutí – osobně se domnívám, že nový systém je možno spustit od roku 2007. Každé další odkládání budoucí situaci důchodového systému jen zhoršuje.

Stále více dochází k posilování dobrovolného pilíře systému. V nynější době počet aktivních účastníků penzijního připojištění překonal hranici tří milionů klientů. Myslíte si, že je zvýšený zájem způsoben obavami obyvatel o stáří? Zveřejňované prognózy hovoří jasně – do důchodu půjdeme později a s menšími důchody.

Domnívám se, že zvýšený zájem o penzijní připojištění souvisí s oživením veřejné diskuse o budoucnosti důchodového systému. Lidé si stále častěji uvědomují, že budoucí důchod ze státního systému bude velmi pravděpodobně dost nízký a začínají si spořit zejména prostřednictvím penzijního připojištění a soukromého životního pojištění. Soukromé spoření na důchod je navíc podpořeno benefity – u penzijního připojištění ve formě státního příspěvku, případně daňových úlev, a u soukromého životního pojištění pouze ve formě daňových úlev. Nezanedbatelnou roli hrají také zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům mnohdy na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění přispívají. Nicméně současná podpora třetího pilíře je nedostatečná – motivuje občany, aby spořili příliš málo, což ve svém důsledku znamená jen mírné navýšení důchodu.

Vzhledem k tomu, že téměř v celé Evropě již reformy důchodových systému více či méně úspěšně proběhly, myslíte si, že se Česká republika dokáže poučit z chyb druhých? Jaký máte názor na reformu probíhající na Slovensku?

Domnívám se, že se určitě lze poučit z chyb zemí, které důchodovou reformu provedly. V porovnání se Slovenskem, Polskem či Maďarskem je demografický výhled České republiky nejhorší. V rámci reforem důchodového systému však tyto tři země již učinily významné kroky k posílení individuální části budoucích zdrojů k výplatě v postproduktivním věku. Důchodové reformy zde vedly k vytvoření významného fondového pilíře, který by měl dlouhodobě vyřešit problémy financování důchodového systému a snížit jeho celkové riziko.

Pokud se politici na základě závěrečné zprávy rozhodnou rychle a racionálně, tak bude nezbytné důvody volby varianty a její principy důkladně vysvětlit všem občanům. Dále bude nutno vytvořit dostatečný prostor pro soukromé tržní subjekty a důkladně připravit start reformy i po legislativní a provozní stránce.

Zejména slovenský důchodový systém by se mohl stát určitým vzorem pro reformu u nás. Nový slovenský systém je tvořen třemi pilíři, přičemž do druhého povinného a třetího kapitálového pilíře je zapojena celá řada finančních skupin. Podmínky fungování subjektů ve druhém pilíři jsou však v porovnání s ostatními fondovými systémy nastaveny poměrně striktně, což může negativně ovlivnit budoucí chování tržních subjektů. Slovensko je však i přes tento drobný nedostatek o hodně kroků napřed – zejména kvůli tomu, že politici velmi aktivně přistoupili k řešením problému důchodového systému. Můžeme doufat, že tomu bude tak co nejdříve i u nás. 

Myslíte si, že i v České republice budou komerční organizace hrát významnou roli v budoucím systém?

Rozhodně ano. Domnívám se, že soukromé finanční subjekty musí být součástí budoucího důchodového systému zejména, jak jsem již zmínil, kvůli snížení celkového rizika státního důchodového systému. V rámci soukromé finanční sféry tak může občan individuálně zvyšovat svůj důchod a nespoléhat se pouze na příslib stávající politické garnitury, že v budoucnu nějaký důchod od státu dostane ... Nicméně důležitou roli soukromé finanční subjekty na trhu penzijních úspor hrají již dnes – dosavadní úspěšný vývoj sektoru penzijního připojištění a velký zájem obyvatelstva potvrzují, že fondová složka důchodového systému má do budoucna velkou perspektivu. Mimochodem, co může být lepším důkazem zájmu občanů o tento způsob spoření? Při reformě důchodového systému tuto skutečnost nesmíme ignorovat.

Kde se běžný občan může informovat o průběhu vaši práce? Existuje zde prostor k vyjádření vlastního názoru?

Veškeré informace včetně závěrečné zprávy jsou dostupné na internetové adrese www.reformaduchodu.cz. Na stránce lze získat podrobné informace o předpokladech výpočtů, jednotlivých variantách politických stran a samozřejmě dosažených výsledcích. Zde také existuje prostor k vyjádření vlastního názoru ke všem spočteným výsledkům.

Děkujeme za rozhovor,
Nadja Fehimovič, Finance.cz

 
Ing. Vladislav Minář – narozen v roce 1978. Promoval na ČZÚ v oboru MSc. in Economics and Management, v současné době je doktorandem na Fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze. Od roku 2001 pracoval jako analytik v mezinárodní poradenské společnosti McKinsey & Co., v letech 2002-2005 působil jako analytik životního pojištění v České pojišťovně, a.s. Od června 2005 je projektovým manažerem ve společnosti PPF, a.s. V době od října 2004 do června 2005 byl členem pracovní skupiny pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě.