Prolomení limitů v dobývacím území Dolů Bílina, kde je počítáno s těžbou do roku 2052, by podle Eise nemělo nic bránit. "Bezprostřední okolí postupu předpokládané těžby není osídleno, takže zrušení limitů nebude mít vliv na žádné obce ani jejich obyvatele," uvedl.
V Dolech Nástup Tušimice chce SD ukončit těžbu v roce 2038, s těžbou za stávajícími limity se počítá nejdříve po roce 2040. I v tomto území je sice také uhlí za hranicí limitů, pro jeho nízkou kvalitu však vedení SD s jeho těžbou nepočítá.
"Prolomení limitů by si kromě zbourání obce Droužkovice vyžádalo i velmi nákladnou a pracnou přeložku rychlostní komunikace R7 a liniových staveb. To z ekonomického ani společenského hlediska nepřichází v úvahu. Zásoby uhlí na šest až sedm let by tuto újmu v žádném případě nevyvážily," řekl ČTK už dříve generální ředitel těžební firmy Vratislav Vajnar.
O limitech těžby rozhodla vláda v roce 1991. Jejich zrušení by ohrozilo Horní Jiřetín a Černice na Mostecku poblíž lokalit soukromé Mostecké uhelné společnosti. Obyvatelé vyjádřili v únorovém referendu jednoznačný nesouhlas s rozšířením těžby hnědého uhlí za územní limity. Ohrozilo by to totiž existenci jejich obcí, a lidé se v žádném případě stěhovat nechtějí.
Obyvatelům obou obcí se nelíbí zejména schválená energetická koncepce státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou. I když koncepce výslovně limity neruší, přesto počítá s jejich racionálním přehodnocením.
Státní podíl v SD chce vláda prodat. Kabinet však privatizaci loni v březnu zrušil, protože uchazeči nenabídli cenu odpovídající spodní hranici odhadu, která měla být 7,5 miliardy korun.