V porovnání s loňskými výzkumy se snížil podíl respondentů, kteří považují nezaměstnanost za příliš vysokou, a vrátil se na úroveň z přelomu let 2002 a 2003. Za přiměřenou pokládá nezaměstnanost o něco více než čtvrtina českých občanů, pouhé jedno procento občanů vyjádřilo názor, že nezaměstnanost je v zemi příliš nízká.
Za příliš vysokou považují nezaměstnanost častěji ti, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako špatnou nebo "ani dobrou, ani špatnou". Dále jde o respondenty s nižšími příjmy, občany starší 60 let, důchodce, nezaměstnané, zaměstnance se základním vzděláním či výučním listem, obyvatele severozápadních Čech a Moravskoslezského kraje, lidi nespokojené se současnou politickou situací a voliče KSČM.
V porovnání s listopadovým výzkumem z roku 2004 se velmi výrazně (o 17 procentních bodů na 31 procent) snížil podíl těch, kdo předpokládají, že se nezaměstnanost bude v příštích dvou letech zvyšovat. I v dlouhodobém hodnocení je v současnosti tento podíl výrazně nejnižší, když o 11 procentních bodů předstihl doposud rekordně nízký podíl z března 2001.
Nyní se tak podle průzkumu tři z deseti Čechů obávají, že nezaměstnanost v Česku dále poroste. Téměř polovina oslovených se domnívá, že zůstane přibližně na stejné úrovni a o něco více než desetina předpokládá, že počet lidí bez práce v příštích dvou letech poklesne.
Rozložení názorů na převažující důvod nezaměstnanosti se již několik let v podstatě příliš nemění. Zhruba polovina dotázaných se domnívá, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vhodnou práci. Téměř čtvrtina vyjádřila názor, že nezaměstnaní nemohou sehnat žádnou práci a prakticky stejně velká část respondentů si myslí, že nezaměstnaní nemají zájem pracovat.
Centrum pro výzkum veřejného mínění uskutečnilo průzkum ve druhé polovině května kvótním výběrem mezi 1088 obyvateli České republiky staršími 15 let.