TI: Neprůhledné státní zakázky připravily loni ČR o 32 miliard Kč

"Výše ztrát je alarmující," uvedla v tiskové zprávě ředitelka TI ČR Adriana Krnáčová s tím, že odhadovaná částka je spíše na spodní hranici. Podle ní se situace nezmění k lepšímu ani v nejbližší době.

Vláda loni podle odhadů TI a expertů Vysoké školy ekonomické nakoupila zboží a služby za 118,3 miliardy korun, z čehož 17,4 miliardy Kč prý bylo použito neefektivně. U obcí dosáhly celkové náklady na zboží a služby 171 miliard korun, přičemž neprůhledných bylo 15 miliard korun.

Za pochybnými zakázkami stojí podle organizace především politici na regionální i celostátní úrovni. Politici podle Krnáčové ovlivňují nastavení podmínek výběrového řízení, zasahují do činnosti hodnotících komisí a mohou rozhodnutí těchto komisí vrátit. Soukromí podnikatelé navíc svých kontaktů s politiky rádi využijí k získání nějaké zakázky. V celém systému podle TI navíc chybí účinná kontrola. Ta se prý zaměřuje spíše na formální nedostatky a korupci není schopna odhalit.

Podle Krnáčové by mohly nekalé postupy výrazně omezit chystané změny v zákoně o zadávání veřejných zakázek a příprava spolupráce státu a firem (Public Private Partnership, PPP). Firmy budou v tomto systému stavět a provozovat dálnice, mosty, nemocnice, věznice a další projekty, které dnes tradičně vykonával stát.

Ředitel PPP Centra Filip Drapák tvrdí, že dnes jsou součástí projektů stovky drobných dílčích zakázek, které jsou jen obtížně kontrolovatelné. "Systém PPP z nich udělá z každého projektu jednu velkou zakázku, na kterou se budou všichni dívat," řekl nedávno.

Transparency International k chystané nové úpravě veřejných zakázek a PPP připravila vlastní doporučení. Navrhuje mimo jiné prosadit zákaz účasti politiků v hodnotících komisích a zavést pravidelnou rotaci členů komisí. Chce také omezit možnost zadavatele odchýlit se od doporučení komise jen na některé případy nebo přijmout nový zákon o střetu zájmů a trestněprávní odpovědnost firem.

Vzniknout by podle Krnáčové měla i černá listina firem, které se dopustily korupce nebo profesionálně selhaly. Tyto společnosti by se mohly na určitou dobu vyloučit z možnosti ucházet se o veřejné zakázky.

Hlasování jednotlivých členů komisí by prý mělo být veřejné, stejně jako veškeré uzavřené smlouvy a dodatky. Nejvyšší kontrolní úřad by měl mít podle MI pravomoc kontrolovat i hospodaření obcí a měst v samostatné působnosti a zjištěná pochybení by měla být vynutitelná.