V roce 2008 by pak měla na veřejnoprávní obrazovce zbýt jen reklama svázaná s velkými sportovními či kulturními akcemi.
Zatím není jasné, kdy poprvé budou lidé muset zaplatit zvýšené poplatky, tedy 100 korun za televizi a 45 Kč za rozhlas. Záleží to na tom, kdy norma nabude účinnosti, a to vyplyne až z postoje Senátu a prezidenta. Dřív než za několik měsíců to ale asi nebude. Poplatky rostly naposledy v roce 1997.
Poslanci dnes rozhodovali mezi několika variantami a po skončení hlasování ani mnozí z nich neměli zcela jasno v tom, v jaké podobě normu schválili. Z novely ale vypadla takzvaná inflační doložka, která by znamenala, že vláda by v budoucnosti dál zvyšovala poplatky v závislosti na inflaci. Znamená to tedy, že i každé příští zvýšení poplatků bude muset schválit parlament.
Novela by měla ČT a Českému rozhlasu dát účinnější nástroj pro boj s neplatiči. Za poplatníka pokládá každou domácnost, která odebírá elektřinu. Povinnosti platit by se však člověk mohl zbavit čestným prohlášením o tom, že nemá rozhlasový ani televizní přijímač.
Novelu dnes ve sněmovně prosadili hlavně někteří sociální demokraté, část klubu ODS a lidovci. Jedna ze spoluautorek původní verze zákona Taťána Fischerová (klub US-DEU) nakonec svůj podpis pod novelou stáhla, aby tak vyjádřila svůj nesouhlas s konečnou podobou textu.
Uspěla ale v tom, že ČT bude dál moci převádět reklamu z programu ČT2 na ČT1. Obávala se, že kdyby druhý program musel vysílat víc reklamy a nemohl ji převádět na první program, tlačilo by to ČT2 do komerční podoby.