Dluh v cizině v 1. čtvrtletí odpovídal přibližně 37 procentům HDP. S podílem 64 procent přitom převažují závazky se splatnostmi nad jeden rok.
Pro vývoj zahraničního dluhu byl rozhodujícím příjemcem vládní sektor. Kromě emise vládních dluhopisů emise na zahraničních kapitálových trzích ve výši téměř 30 miliard korun byl čerpán úvěr na regionální úrovni od EIB na zlepšení dopravní infrastruktury. Na celkovém stavu zadluženosti se podílel vládní sektor téměř 18 procenty, uvedla ČNB.
Zahraniční zadluženost podniků sektoru se v 1. čtvrtletí navýšila pouze mírně kvůli čerpání finančních úvěrů. Podíl firem na celkovém zadlužení klesl pod 60 procent. Bankovní sektor se na dluhu země podílel 22 procenty.
Rozdíl mezi investicemi v cizině a v tuzemsku se v 1. čtvrtletí meziročně zhoršil o 304 miliardy korun. Schodek dosahoval koncem března přibližně 29,6 procenta HDP. "Ve vývoji pasiva investiční pozice se příznivě promítla převaha transakcí platební bilance směřujících k růstu finančních aktiv v porovnání s objemem transakcí navyšujících stranu pasiv," oznámila centrální banka.
České investice v zahraničí se zvýšily v prvním čtvrtletí o téměř 50 miliard korun. Přispělo k tomu zejména zvýšení investic tuzemských bank a podnikové sféry do zahraničních dlouhodobých dluhopisů a v nižší míře i akcií.
O 50 miliard se v 1. čtvrtletí zvýšily i zahraniční investice v České republice. Souviselo to s přílivem zahraničních přímých investic, portfoliových investic a čerpáním zahraničních úvěrů podnikovou sférou. Meziročně se stav pasiv investiční pozice navýšil o téměř 309 miliardy korun.