Posun při řešení důchodové reformy

V těchto dnech spatřily světlo světa dvě důležité zprávy týkající se českého důchodového systému. Ta první je výstupem Výkonného týmu. Po devíti měsících se nám „narodila“ Závěrečná zpráva, která se má stát podkladem pro vypracování tužebně očekávané důchodové reformy. Druhý dokument je z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Národní strategickou zprávou o přiměřených a udržitelných důchodech se Česká republika zapojuje do procesu Otevřené metody koordinace v oblasti důchodu a plně se připojuje k jedenácti společným cílům schváleným v roce 2001 na zasedání Evropské rady v Laekenu.

Cesta k důchodové reformě

Na jaře roku 2004 se předsedové parlamentních politických stran dohodli, že se pokusí hledat řešení důchodové reformy společně. Byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu vlády.

Vladimír Bezděk z ČNB se stal koordinátorem pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě. Tým expertů mu zadal za úkol analýzu představ jednotlivých stan o podobě reformy stávajícího důchodového systému. Koordinátor si vytvořil pracovní skupinu složenou především z expertů Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a pracovníků nominovaných jednotlivými pracovními stranami.

Úkolem pracovní skupiny bylo vypracování, analýza a porovnání různých variant důchodové reformy v ČR za použití předem definovaných vstupních podmínek a vyhodnocovacích kritérií.

Výkonný tým svou činnost ukončil v závěru června 2005. Své poznatky publikoval v Závěrečné zprávě. Ta je apolitický odborný materiál, prezentující postřehy, komentáře a názory Výkonného týmu na problematiku důchodové reformy v České republice.

První kapitola obsahuje stručné shrnutí zadání jednotlivých variant a sumarizuje hlavní závěry. Následující kapitola se snaží o srovnání dosažených výsledků. Poslední, třetí kapitola je souhrnem informací a znalostí, které vyplynuly z provedených analýz. Ty se také, společně s některými obecnými komentáři a postřehy, staly podkladem pro formulaci názorů a doporučení pro důchodovou reformu v ČR.

Národní strategická zpráva

Další dokument vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se o Národní strategickou zprávu o přiměřených a udržitelných důchodech. Zpráva informuje o českém důchodovém systému z hlediska plnění společných cílů ve třech hlavních kapitolách, které se týkají tří základních oblastí – přiměřenosti důchodů, finanční udržitelnosti důchodových systémů a modernizace důchodových systémů.

Zpráva popisuje současný důchodový systém v České republice, prognózy a úkoly v rámci vládní politiky a strategie pro budoucí řešení.

Tuto zprávu nelze ztotožňovat s výše uvedenou Závěrečnou zprávou pracovní skupiny pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě, i když některé výstupy této zprávy, zejména pokud jde o prognózy, MPSV využilo.

Dokument nám mimo jiné říká, že průměrný starobní důchod byl v roce 2004 na úrovni 57 % průměrné čisté mzdy (44 % průměrné hrubé mzdy). Pod hranici chudoby jsou pouze 4 % osob starších 60 let. I když s vyšším věkem ohrožení chudobou stoupá, nachází se pod hranicí chudoby necelých 7 % osob ve věku nad 75 let. Tato čísla jsou nejnižší na světě, což potvrdila i nedávná studie OECD.

V oblasti přiměřenosti důchodů by ale mohlo dojít k negativnímu vývoji. Současný důchodový systém je založen na principu solidarity, a to jak mezi generacemi, tak i mezi lidmi s vysokými a nízkými příjmy. Důsledkem je negativní dopad na osoby s nadprůměrnými příjmy, kterým se do výše důchodu promítne mnohem menší procentuální část příjmů, které pobíraly před odchodem do důchodu, než u lidí s příjmy nízkými. Pokud jde o míru zaměstnanosti lidí ve věku 55 až 64 let, pohybuje se zhruba na úrovni 42 %.

V roce 2004 se podařilo stabilizovat český důchodový systém na přibližně 20 let. Vzhledem k demografickému vývoji, kdy česká populace stárne nejrychleji v Evropě, dojde pravděpodobně k tomu, že se současný poměr důchodců a plátců pojistného zvýší od roku 2050 ze současných 55 % až na 93 %.

Co dál?

V této chvíli je budoucnost důchodového systému především závislá na ochotě politiků řídit se danými doporučeními a pracovat na konečné podobě reformy penzijního systému. Vzhledem k nepříznivým demografickým podmínkám, které panují v České republice, doufejme, že to bude v dohledné době.