Nejvýznamnějším dopadem však podle autorů studie zůstává prudká akcelerace zahraničního obchodu, která údajně souvisí jednak s tradičně velkou otevřeností české ekonomiky, jednak s přímými dopady z odstranění cel a dalších administrativních překážek. Český vývoz tak ve srovnání se zeměmi, které do EU vstupovaly v 80. a 90. letech, zaznamenává výjimečně vysoká tempa růstu. "Vynikajícího výsledku dosáhl obchod se zemědělskými výrobky," uvedl ČSÚ. Obchodní bilance se rok od vstupu zlepšila o 78,5 miliardy korun. Vývoz vzrostl o 23,8 procenta a dovoz o 17,5 procenta.
ČSÚ rovněž upozorňuje, že se nepotvrdily obavy z negativního vlivu vstupu do EU na finanční stabilitu. Zdražení, které způsobilo zařazení některých položek do vyšší sazby DPH, míru inflace významně nezvýšilo. Ceny potravin nadále udržuje na nízké úrovni konkurence velkých obchodních řetězců. Projevila se však i vysoká sklizeň obilí v loňském roce. Spotřebitelská inflace nadále zůstává nižší než v EU. Meziroční růst inflace v EU-25 dosáhl v dubnu tempa 2,1 procenta, zatímco v ČR pouze 1,4 procenta.
Členství v EU neovlivnilo ani rozpočtovou stabilitu Česka. Prudké snížení rozpočtového deficitu ČR na tři procenta HDP způsobily především nová rozpočtová pravidla. Členství v EU nemělo vliv ani na zvýšení daňových příjmů o devět procent.
Desetiprocentní růst průmyslové výroby v loňském roce však Česku přinesl i jedno významné negativum. Širší působnost českých firem po vstupu do unie totiž vedla k nárůstu nákladní i osobní dopravy, která výrazně zhoršila životní prostředí.
Česko je členem EU od 1. května 2004.