Výdaje za léky v 1. čtvrtletí stouply o třetinu na 17,1 mld. Kč

Průměrná cena léčiv v prvním čtvrtletí se meziročně snížila o 1,50 koruny na 162,70 koruny. Cena českého přípravku přitom stoupla o téměř deset korun na 86,90 Kč. Vzrostla také cena léků ze Slovenska, a to o 1,10 Kč na 54,40 Kč. U léčiv z ostatních zemí se balení prodávalo v průměru za necelých 256 korun, což je meziročně o 2,60 Kč více. "Vysvětlení spočívá v nárůstu podílu dodávek levnějších přípravků české a slovenské výroby o zhruba 2,5 procenta," uvádí zpráva ústavu.

Z celkového objemu dodávek léčivých přípravků představovaly české léky 44,66 milionu balení, což je meziročně o 16,14 milionu balení více. Dodávky slovenských přípravků stouply o 1,33 milionu balení na 11,17 milionu balení. Pouze dodávky léků z ostatních zemí klesly meziročně o 9,22 milionu balení na 49,33 milionu balení.

Rostly i výrobní a nákupní výdaje distributorů. Od ledna do března stouply meziročně o více než tři miliardy na 12,35 miliardy korun. Maximální přirážka distributorů a lékáren přesáhla 4,7 miliardy korun, což je meziročně přibližně o 1,18 miliardy korun více.

Na prvním místě v počtu dodaných balení byly v 1. čtvrtletí opět léčiva kardiovaskulárního systému, které tvořily 18,3 procenta celkových dodávek. Druhé místo patřilo léčivům respiračního systému s podílem zhruba 18 procent. Třetí pozici obsadily léky nervového systému s podílem 17,3 procenta celkového počtu balení.

SÚKL získává údaje sledováním dodávek léčivých přípravků od distributorů do lékáren, dalších zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv. K cenám, které výrobce či dovozce oznámí, ústav připočte maximální možnou přirážku distributora a lékárny. Ta činí nejvýše 32 procent, rozdělení mezi lékárnu a distributora není přesně známé. Dále ústav připočte pětiprocentní daň z přidané hodnoty. Výsledné ceny jsou tedy maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy.