"Snížení pokuty se týká nákladů na výzkum a vývoj, které byly spojeny s životním prostředím, marketingem a reklamou. Tyto náklady na rozdíl od svého předchozího rozhodnutí správný orgán prvního stupně uznal jako ekonomicky oprávněné," uvedl Gera.
Ministerstvo udělilo rafinerii pokutu 1,35 miliardy korun v polovině února. Slovnaft se proti sankci začátkem března odvolal, Mikloš následně vrátil úředníkům jejich rozhodnutí na opětovné prozkoumání. Z desítek námitek rafinerie požádal o prošetření čtyř oblastí, zbytek zamítl. Chtěl tak předejít neúspěchu ministerstva v případném soudním sporu. Rafinerie totiž v minulosti nevyloučila, že proti pokutě bude bojovat žalobami u soudu.
"Slovnaft se neztotožňuje se závěry rozhodnutí MF prvního stupně, a proto využije své právo a v dané 15denní lhůtě se proti tomuto rozhodnutí odvolá," reagovala na verdikt ministerstva mluvčí rafinerie Kristína Félová.
Podle dřívějšího rozhodnutí ministerstva financí Slovnaft porušil zákon o cenách, když neoprávněně započítal v roce 2002 do nákladů položky za 252,1 milionu korun a o rok později za dalších 275,91 milionu Sk. V loňském roce Slovnaft prodával pohonné hmoty podle ministerstva za ceny, při kterých dosahoval nepřiměřeného zisku, a do září si nezákonně připsal 823,96 milionu Sk k výdělku.
Ministr financí již v lednu upozornil, že Slovnaft musí kromě samotné pokuty zaplatit zhruba stejnou sumu jako neoprávněný příjem. MF současně zahájilo v rafinerii další kontrolu tvorby cen s platností od loňského října. Firmu podezřívá, že ani po oznámení o hrozící pokutě nepřestala zneužívat dominantního postavení na trhu a neúměrně předražuje pohonné hmoty u čerpacích stanic.
Slovnaft loni meziročně zvýšil čistý zisk o 325 procent na 10,1 miliardy slovenských korun. V prvním letošním čtvrtletí zisk rafinerie stoupl o 28,5 procenta na 2,38 miliardy korun. Slovnaft v závěru března provozoval 341 čerpacích stanic.