Příčiny současného stavu jsou v zásadě dvě. Ještě v loňském roce značné objemy oceli vyrobené v Evropě unii mizely v Číně, kde se poptávka prudce zvyšovala. Čína už je ale na dovozu oceli méně závislá, z části proto, že má k dispozici nové výrobní kapacity a poptávku po oceli si již částečně kryje z vlastních zdrojů.
Druhým důvodem současné situace je fakt, že ocelárny příliš pozdě zareagovaly na změnu postoje Číny a výrobu oceli zvyšovaly i v době, když už o ni v Číně nebyl tak vysoký zájem. Výsledkem je tedy to, že se ve světě vytvořily značné zásoby oceli, jejichž likvidace způsobuje pokles cen.
Mezi podniky, které sáhly ke snížení výroby, jsou i největší hráči v oboru. Patří k nim i majitel ostravských hutí, společnost Mittal Steel, která je největším světovým producentem oceli. Ke snížení výroby už sáhla před pár měsíci a pokračovat v něm chce i během třetího čtvrtletí.
Mittal začátkem července oznámil, že ve třetím čtvrtletí sníží produkci oceli o jeden milion tun. Výrobu zkrátí rovnoměrně ve všech svých provozech, tedy jak v Severní Americe, tak v Evropě i na jiných místech ve světě. Mittal v loňském roce prodal zhruba 42,1 milionu tun oceli, a plánované omezení tak představuje asi 2,5 procenta.
"Je nezbytné, abychom jednali zodpovědně a uváženě, a podle toho reagovali na vývoj trhu," řekl nedávno šéf Mittalu Lakshmi Mittal. Ke snížení výroby už sáhli i Mittalovi konkurenti, včetně amerického obra US Steel a evropských koncernů Arcelor a Corus. Ti svůj záměr zdůvodnili klesající poptávkou a stejně jako Mittal si od snížení produkce slibují obnovu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přitom ještě začátkem roku předpovídala, že výroba oceli v letošním roce vystoupí na nový rekord. Své odhady opírala především o silnou poptávku v Číně. Výroba oceli ve světě loni dosáhla 1,05 miliardy tun a poprvé v historii překročila miliardovou hranici. Proti roku 2003 to byl nárůst o 8,7 procenta.
Podle původní zprávy OECD se měla výroba v letošním roce zvýšit zhruba o pět procent a v roce 2006 o dalších 3,5 procenta. Na loňské výrobě se Čína podílela z více než čtvrtiny, přesně 26 procenty. Organizace předpovídala, že ceny oceli během letošního prvního pololetí ještě vzrostou a vyrovnání nabídky s poptávkou přijde až ve druhém pololetí. Skutečnost naproti tomu ukazuje, že se pokles cen dostavil dříve.
"Nelze mít nepřetržitý růst cen. Koneckonců, ocel je jedním z nejdůležitějších základních materiálů na světě a cenový růst má dopady všude," poznamenal začátkem roku ekonom OECD Franco Mannato, který se v rámci organizace zabývá právě odvětvím oceli. Mannato už tehdy varoval, že odběratelé budou stále méně ochotni akceptovat vyšší a vyšší ceny.
Téměř přesně předpověděla situaci na trhu americká výzkumná organizace World Steel Dynamics (WSD), jež varovala před odmítavým postojem zákazníků, především v Evropě, kde se růst cen oceli znásobil i slabým kurzem dolaru. Ke slovu se tak již začínají dostávat alternativní materiály. Některé automobilky například ve větší míře používají místo oceli hliník.
Lepší vyhlídky zatím panují u nerezavějící oceli. Konzultační společnost MEPS odhaduje, že v letošním roce podniky vyrobí 25,3 milionu tun tohoto druhu oceli, což by byl proti roku 2004 nárůst o 3,7 procenta. I MEPS ale upozorňuje, že růst se bude týkat převážně rozvojových zemí, zatímco ve vyspělém světě bude výroba nerezavějící oceli stagnovat. Před týdnem oznámila snížení výroby nerezové oceli i německá společnost ThyssenKrupp.