ČNB v červnu rozhodla o ponechání sazeb jednomyslně

Nové údaje o vývoji ekonomiky podle členů bankovní rady v zásadě potvrzují vyznění poslední dubnové makroekonomické prognózy, čemuž odpovídalo i nastavení úrokových sazeb.

Největším rizikem vyšší inflace je podle bankéřů růst světových cen ropy, "jehož budoucí dynamiku a důsledky nelze podceňovat". Proti růstu cen naopak hovoří očekávání malého růstu ekonomik eurozóny. Rizika jsou prý nyní vyrovnaná a nevytvářejí závažnější signály pro změnu sazeb.

Při diskusi bankovní rady zazněl i názor, že spíše hrozí nižší inflace. Argumentem bylo vedle pomalého růstu hospodářství eurozóny i možné budoucí zpomalení domácího ekonomického růstu, pokles investiční aktivity a horší finanční výsledky podnikové sféry. Závažnost těchto rizik však prý bude možné posoudit až ve světle nových ekonomických údajů.

Centrální bankéři diskutovali rovněž rozpočtovou politiku vlády. I přes příznivé výsledky hospodaření státního rozpočtu za první pololetí, které skončilo překvapivým přebytkem téměř čtyř miliard korun, považuje ČNB výši celoročních fiskálních výdajů za riziko působící oběma směry.

Bankovní rada diskutovala rovněž strukturu hospodářského růstu ČR. Růst ekonomiky o 4,4 procenta v prvním čtvrtletí byl mírně vyšší, než ČNB očekávala. Zpomalily však investice a ekonomiku táhly vzhůru především čisté exporty. "Je proto otázkou dalších analýz, do jaké míry je za těchto okolností dosavadní ekonomický růst udržitelný a jak změny ve struktuře růstu působí na potenciál ekonomiky," uvádí se v zápisu.