Nejvíce lidí, 39 procent, dělá jednou týdně velký nákup a menší mezitím. Na druhé straně ale stále asi pětina obyvatel nakupuje denně a čtvrtina k denním návštěvám obchodů přidává větší nákup na víkend. Pouze velké nákupy na týdenní a delší dobu dělají jen dvě procenta dotázaných.
Z průzkumu dále vyplývá, že české hospodyňky navštěvují častěji malé supermarkety a prodejny s obsluhou než třeba hypermarkety a diskonty. V tradičních obchodech ale za nákup utrácí méně peněz. Zatímco průměrná útrata za nákup v hypermarketu činí 540 korun, v diskontu je to 289 korun a v supermarketu zhruba 238 korun a v dalších obchodech s potravinami 137 korun. Moderní trh obchodních řetězců se podílí asi 60 procenty na prodeji potravin, tradiční obchody mají asi 40 procent, řekl Hantych.
Podle Hany Maříkové ze Sociologického ústavu Akademie věd většinou nakupují ženy, občas páry společně, ale minimálně nakupují sami muži. Jejich aktivní zapojení do této činnosti přitom klesá, do obchodu ženu spíše jen přivezou, popřípadě doprovodí. Počet žen, které jezdí nakupovat samy, naopak roste.
Jedním z důvodů poměrně častého nakupování je podle Maříkové to, že životní úroveň není tak vysoká jako na západě. Každodenní návštěva obchodu pak umožňuje s penězi rovnoměrněji hospodařit. Také Hantych potvrdil, že například u nízkopříjmových rodin se projevuje fenomén 200 korun na den.