Vývoji ve druhém kvartálu nelze připisovat nějaký zvláštní význam, reagoval prezident hospodářské komory Jaromír Drábek. Podmínky pro podnikání se podle něj nijak nezlepšily. Na nutných změnách, tedy snížení byrokracie, posílení právních jistot podnikatelů a zavedení editační povinnosti se pracuje, ale žádné konkrétní výsledky zatím nejsou, dodal.
Ministerstvo průmyslu a obchodu počátkem června ve zprávě o vývoji malého a středního podnikání odmítlo úvahy, že podmínky pro fungování drobných podnikatelů jsou v ČR špatné. Stát na podporu podnikání loni vynaložil čtyři miliardy korun, Evropská unie na jeho rozvoj přispěla téměř 130 miliony korun a z úvěrů u bank a dalších finančních institucí mezi podnikatele putovalo asi 760 milionů korun, připomnělo MPO.
Pokles počtu podnikatelů na počátku roku byl podle některých ekonomických expertů spíše administrativní záležitostí než odrazem špatných podnikatelských podmínek v Česku. Zástupci podnikatelů se ale domnívali, že za pokles počtu podnikatelů mohla zejména daňová úprava z loňského roku, která zavedla tzv. minimální daň.
Čísla mluví pouze o registracích, nikoliv o míře ekonomické aktivity podnikatelů, upozornil Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE. "Někdy podnikatelé skončí, když najdou běžné zaměstnání, které je výhodnější. Jindy skončí, protože jejich podnikání přestalo být ekonomicky udržitelné. Bez podrobné analýzy se takto čerstvá čísla nedají zodpovědně interpretovat," uzavřel.