Jan Fanta, partner ve společnosti Ernst & Young, hodnotí výsledky „Průzkumu připravenosti interního auditu na opatření ČNB 2005“ takto: „Obecně je soulad s opatřením ČNB na velice dobré úrovni. Všechny banky, které odpověděly na dotazy v rámci průzkumu, mají zřízeny příslušné útvary, sestavují pravidelně analýzu rizik a plány auditů a mají zaveden systém sledování nápravných opatření. Průzkum však odhalil i některé nedostatky.“
Díky „Průzkumu připravenosti interního auditu na opatření ČNB 2005“ byly identifikovány oblasti, ve kterých činnosti bank nejsou v souladu s požadavky ČNB. Například podle opatření ČNB mají internímu auditu podléhat veškeré činnosti banky. Výsledky ukazují, že české bankovní domy své audity zaměřují 100% jen na „účinnost vnitřního řídícího a kontrolního systému“, ale 30 % z nich například nevěnuje pozornost finančnímu řízení banky a spolehlivosti informací předávaných představenstvu a dozorčí radě.
Dalším zjištěným nedostatkem je zpětná vazba u připomínek, které vyplynou z prověrek provedených útvarem interního auditu v jiných odděleních. Průzkum ukázal, že pouze v 57 % případů je ve statutu interního auditu vymezen způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů interního auditu a řešení případných sporů. Názory představenstva nebo dozorčí rady na výstupy z analýzy rizik písemně nedokumentuje téměř 35 % bank.
13 % bank není zcela v souladu s opatřením ČNB v oblasti možnosti účasti útvaru interního auditu na zasedáních všech poradních a rozhodovacích výborů banky. K porušování dochází i při přípravě plánu interního auditu kde až 40 % respondentů nezohledňuje podněty dozorčí rady.
Činnost útvaru interního auditu má být dle opatření ČNB prověřena nejméně jednou za pět let nezávislým externím hodnotitelem. Z průzkumu vyplynulo, že 26 % společností takovou prověrku neprovedlo a ani ji zatím neplánuje.
Jan Fanta, dodává: „Za nejzávažnější považujeme nedostatky v oblastech dokumentace, kdy například jen 57 % bank uvedlo, že na základě auditorského spisu lze testy bez problémů zopakovat. Další oblastí pro zlepšení je i komunikace s dozorčími radami a externím auditorem a hodnocení kvality činnosti externího auditora, kdy například 35 % bank uvedlo, že útvar interního auditu externího auditora vůbec nehodnotí.“