Hlasování o digitalizaci poslanci odložili, odvody za TV zvýšili

Sněmovna, respektive její komise, v uplynulém roce také mimo jiné ukončila vyšetřování okolností prohrané arbitráže se CME a zvolila několik členů různých mediálních rad. Dolní komora loni rozhodla rovněž o tom, že politické strany mohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání. Tuto možnost jim dala v novele zákona o politických stranách. Jako první ji využila KSČM, která v červnu oficiálně zahájila zkušební provoz svého stranického internetového Rádia Halo Futura.

V uplynulém roce na sebe ale největší pozornost soustředily rozhlasové a televizní poplatky. Loni těsně před prázdninami jeden pokus o jejich zvýšení zkrachoval. Téměř přesně o rok později však poslanci po letech sporů schválili zvýšení odvodů za televizi ze 75 postupně až na 135 korun a za rozhlas z 37 na 45 korun. Rozhodli i o tom, že Česká televize přijde o reklamu. Novelu zákona o poplatcích ale ještě posoudí Senát a prezident. Nelze tedy vyloučit, že poslanci o ní budou hlasovat znovu.

Nejdříve v září dolní komora rozhodne o znění novely zákona o vysílání. Významně tak ovlivní, kdo bude digitálně vysílat, co bude vysílat, kolik digitálních televizí bude moci vlastnit a kolik programů získají provozovatelé současných televizí Nova a Prima. Zákon má stanovit pravidla udělování licencí.

Původně se předpokládalo, že sněmovna ho schválí ještě předtím, než se poslanci rozjedou na letní prázdniny. Politici se ale zatím velmi liší v názoru na to, jak má novela mediálního zákona vypadat. Její projednávání bylo navíc místy nepřehledné, protože zákonodárci předložili stovky často protichůdných pozměňovacích návrhů. Ve sněmovně tak nakonec převážil názor, že je lepší nechat ještě nějaký čas na hledání kompromisu.

Kritici tohoto odkladu ale míní, že žádná dohoda stejně není v dohledu a průtahy ohrožují rozjezd digitalizace. V tuzemsku by díky ní mělo vzniknout 12 a v budoucnosti až 24 televizních programů. Digitalizace má divákům nabídnout i řadu doplňkových služeb - například možnost sázet, posílat maily, nakupovat prostřednictvím obrazovky a vybírat si třeba při sportovním přenosu pohled určité kamery.

Oblasti médií se zprostředkovaně týkala i práce sněmovní komise, která se od roku 2003 snažila objasnit okolnosti prohrané arbitráže se CME. Její závěrečná zpráva konstatovala, že v arbitráži se Česká republika dopustila několika chyb. Na škodě, kterou CME utrpěla v souvislosti s investicí do Novy, ale stát vinu nemá, uvedli poslanci. Rozhodnutí stockholmské arbitráže, která ČR nařídila zaplatit CME deset miliard, bylo podle zprávy nespravedlivé.