Každá z elektráren u Opatova by měla mít výkon dva megawatty. Stometrové stožáry mají stát více než 900 metrů od obytných stavení. Obec schválila smlouvu na pět let. "Pak by se měla prodlužovat už s tím, že budou elektrárny stát," řekl listu místostarosta Opatova Josef Vaněk. Pražská firma PI chtěla elektrárny budovat u patnáct kilometrů vzdálené Domamile a Martínkova. Tamní obyvatelé ale záměr zamítli v anketě letos v březnu. Obec Opatov investora oslovila sama.
Na Vysočině nyní firmy vyjednávají o stavbě asi 20 větrných elektráren. Potenciál kraje je ještě větší, ale s projednáváním a prosazováním jsou problémy, řekl listu Petr Kuřina ze Společnosti pro větrnou energii.
První velká zařízení na Vysočině asi vzniknou u Pavlova na Jihlavsku, kde je na ně již vydáno stavební povolení. Dvě elektrárny dánské výroby s celkovým výkonem čtyři megawatty postaví brněnská společnost Eldaco. V této lokalitě se plánují i další elektrárny. Chystají se také u Zbinoh na Jihlavsku. Větrníky by uvítalo vedení obce Věžnice na Havlíčkobrodsku.
Naopak proti větrným elektrárnám vystoupili obyvatelé Věžnice a Řehořova na Jihlavsku nebo místní části Počátek na Pelhřimovsku. Stožáry u Karasína na Žďársku odmítla komise výstavby města v Bystřici nad Pernštejnem. Proti větrné energii se postavil také Sulkovec na Žďársku.