Za růstem cenové hladiny stojí převážně vyšší ceny ropy. Růst cen proti předchozímu měsíci ale v eurozóně činil pouze 0,1 procenta, ačkoli analytici předpovídali vzestup o 0,2 procenta. "Energie, kde roční vzestup cen dosáhl 9,4 procenta, měly na míru inflace značný dopad," píše se ve zprávě úřadu.
Eurostat původně odhadoval, že míra inflace v eurozóně bude v květnu na 1,9 procenta. Revize však ukázala, že byl cenový růst rychlejší.
Jádrová inflace, která nepočítá s kolísavými cenami energií a čerstvé zeleniny, v červnu klesla na 1,4 z předchozích 1,6 procenta. Tuto inflaci sleduje především Evropská centrální banka a podle ní i provádí měnovou politiku. Banka si jako strop cenové stability stanovila inflaci těsně pod dvěma procenty.
Ceny služeb se v červnu zvýšily o 2,2 procenta, a přispěly tak k růstu celého indexu nejvíce. Nejnižší míru inflace v červnu mělo Portugalsko, Švédsko, Finsko a Česko. Naopak nejrychleji se cenová hladina zvyšovala v Lotyšsku, Maďarsku, Estonsku a Řecku. Pro srovnání, ve Spojených státech byla roční míra inflace na 2,8 procenta.