Vláda schválila zákon o účasti firem na veřejných projektech

Norma má umožnit financování ze soukromých zdrojů například u dopravních staveb, projektů ve školství či sociální péči. Má posílit právní jistotu a vytvořit rámec pro projekty označované jako PPP tak, aby veřejné a soukromé subjekty získaly jasná pravidla spolupráce. Současně stanoví proceduru pro výběr koncesionáře, tedy dodavatele, a regulační mechanismy.

Jasně nastavené procesy schvalování zlepší podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon připravilo, průhlednost ve veřejném zadávání, což povede i k boji proti korupci. Přijetí zákona by mělo podle MMR podpořit i zahraniční investice do České republiky. Zároveň se předpokládá, že navrhovaná úprava uspoří veřejné prostředky.

Argumentem pro spolupráci státu a soukromého sektoru je například to, že daňoví poplatníci mohou získat služby, které by jim veřejný sektor kvůli nedostatku kapacit nemohl zajistit. V rámci partnerství se také přesouvají rizika na soukromý sektor, tedy na subjekty, které mají obecně lepší schopnost řízení, uvádí ministerstvo.

Loni založená Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice má však výhrady. Její předseda Marek Ditz již dříve uvedl, že by nebylo vhodné na soukromé firmy nahrnout veškerá rizika projektu, neboť by to vedlo k jeho prodražení. Pro soukromý sektor se podle Ditze nehodí ani projekty, které nemají ekonomickou návratnost.

Koncesní projekty se zpravidla projektují na 15 až 20 let. Vyznačují se tím, že určitou míru rizika spojenou s provozem přenášejí na dodavatele. To je odlišuje od veřejných zakázek.

Současný právní řád komplexní úpravu spolupráce státu a firem neobsahuje. Koncese jsou upraveny pouze pro výstavbu dálnic a v tzv. malé novele zákona o veřejných zakázkách. S problematikou souvisí i zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. "Tento roztříštěný stav vytváří právní nejistotu, zda a za jakých podmínek je koncesní projekty možné realizovat v českém právním prostředí," uvádí MMR.

Spolupráce státu a firem se podle ředitele PPP Centra Filipa Drapáka naplno rozjede nejdříve za tři roky. Do té doby budou ministerstva připravovat a provádět pilotní projekty a vylepšovat potřebné zákony. Firmy by pak podle něj v budoucnu měly investovat desítky miliard korun do výstavby a provozování silnic, dálnic, nemocnic, škol nebo věznic. PPP Centrum má přípravu spolupráce státu a firem na starosti.

Přestože se stát snaží vytvořit pro spolupráci veřejného sektoru a soukromých firem právní rámec, systém PPP již funguje neorganizovaně řadu let. Obce jej například běžně používají ve vodárenství, zajištění veřejného osvětlení nebo hromadné dopravy.