Síť úřadů pod názvem Public Procurement Network (PPN) počítá podle něj s tím, že firma kontaktuje svého národního zástupce co nejdříve po podezření z diskriminace. Úřad pak osloví protějšek v cizí zemi a ten příslušného zadavatele. "K vyřešení problému by mělo dojít v řádu dní," zdůraznil Bednář.
Jednotlivé společnosti si mohou také stěžovat u příslušných národních soudů. Tento postup je však podle ÚOHS zpravidla velmi dlouhý a nákladný. Většinou je i příliš pozdě na změnu výsledku tendrů. Zadávací řízení jsou otevřena pro všechny podnikatele v zemích EU. Z údajů ÚOHS vyplývá, že celková hodnota práce, služeb a dodávek při veřejných soutěžích přesahuje 1,5 bilionu euro.
Systém PPN unie úspěšně zkoušela tři roky a má plnou podporu Evropské komise. Mechanismus mají firmy využívat před uzavřením smluv, protože stížnost k PPN nemá odkladné účinky. "Jednání je diskrétní a vyhýbá se nepříjemnostem mezi zadavatelem a firmou," připomněl Bednář. Pokud nedospějí strany k uspokojivému výsledku, mohou podniky podat žalobu nebo předat případ Evropské komisi.
Vláda ve středu schválila nový zákon o veřejných zakázkách, který má být jednodušší a přehlednější než současná norma, platná od loňského května. Po projednání v parlamentu by měl zákon začít platit od 1. ledna 2006. Norma zavádí například novinku v podobě elektronického zadávání či zavedení možnosti zadávání pomocí tzv. společných nákupních subjektů. Jedním z hlavních principů nového zákona je i soutěžní dialog určený pro složité zakázky, případně omezení přístupu na domácí trh veřejných zakázek, a tím zvýhodnění tuzemských firem v určitých případech.
Na ÚOHS loni přišlo více než 800 dotazů ve věci veřejných zakázek. V létě se pak výrazně zvýšil počet návrhů na zahájení 340 správních řízení, z nichž úřad rozhodl 324 z nich. Úředníci vyměřili rovněž pokuty za 1,47 milionu a na poplatcích vybrali celkem 3,2 milionu Kč.