ANALÝZA: Ekonomika pomáhá rozpočtu, ale reformy se zdržují

28.07.2005 | , Reuters
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Česká vláda propásla šanci na zásadní reformu veřejných financí, i když se shodla na snížení rozpočtového schodku pro příští rok v souvislosti s přípravou na zavedení eura koncem desetiletí.

Rozpočtový rámec pro příští rok prošel celkem bezbolestně s deficitem ve výši 76,4 miliardy korun, ale ministři zřejmě ještě zkříží zbraně, až budou jednat o úsporách v jednotlivých resortech. Analytici přitom varují, že vláda může mít tendenci plýtvat, aby si zvýšila popularitu před červnovými volbami.

Ekonomika roste více než 4procentním tempem a letošní státní rozpočet zřejmě skončí s lepším deficitem než plánovaných 83,6 miliardy korun. Nepříliš ambiciózní návrh pro rok 2006 tak znamená pouze odložení problémů.

"Vláda splní svůj plán na snížení deficitu, jak slíbila Evropské komisi a veřejnosti," řekl David Marek, hlavní ekonom Patrie Finance. "Ale propásla velmi dobrou šanci na spravení veřejných financí, dokud máme rychlý ekonomický růst" dodává Marek.

Kabinet musí schválit návrh rozpočtu pro příští rok do konce září. Ministr financí Bohuslav Sobotka chtěl původně seškrtat výdaje pro příští dva roky zhruba o 70 miliard korun, ale od svého plánu ustoupil pod tlakem ostatních ministrů a ve světle vyšších daňových výnosů, jež v prvním pololetí vyskočily meziročně o 13,2 procenta.

Premiér Jiří Paroubek, který zřejmě povede kandidátku ČSSD do voleb v roce 2006, odmítl plošné výdajové škrty a postavil se za další investice do dopravní infrastruktury firnancované z privatizačních výnosů přes mimorozpočtový fond dopravy. Nicméně použití těchto prostředků se podle metodologie Evropské unie ESA 95 započítává jako mimořádný výdaj, a zvyšuje tak fiskální deficit. Analytici navíc připomínají, že by vláda měla ušetřit výnosy z prodeje státních firem na financování reformy penzí, zdravotní a sociální péče, jak Česku doporučují světové ekonomické instituce jako Mezinárodní měnový fond (MMF).


PODLE PLÁNU, ŘÍKÁ MINISTR
Pro příští rok navrhuje vláda státní rozpočet se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Jde však pouze o část celkového deficitu, který zahrnuje i mimorozpočtové fondy, obecní rozpočty a zdravotní pojišťovny. Sobotka nicméně potvrdil, že se v příštím roce deficit veřejných financí sníží na 3,8 procenta HDP ze 4,7 procenta plánovaných letos. Do roku 2008 musí Česko stlačit schodek pod 3 procenta HDP, pokud chce do roku 2010 platit jednotnou evropskou měnou.

Ministerstvo financí uvedlo, že by fond dopravy měl v příštím roce podle dřívějších plánů dostat 21,7 miliardy korun z privatizace, což zvýší deficit veřejných financí o dalších 0,6 procenta HDP. Tato suma se může ještě zvednout o část ze 16,5 miliardy korun, z nichž měla vláda původně splatit dřívější garance České národní bance (ČNB). Minulý týden kabinet přidělil fondu dopravy pro příští rok další 2 miliardy korun. K tomu ještě Fond národního majetku (FNM) navrhuje utratit 31,5 miliardy korun na sanace škod na životním prostředí. To by zvýšilo fiskální deficit o další zhruba 1 procentní bod.


DAŇOVÝ VÝPADEK, DODATEČNÉ POŽADAVKY
Analytici navíc upozorňují, že návrh rozpočtu nepočítá s dopadem daňových škrtů pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, jež čekají na schválení v parlamentu, a ponechání ubytovacích služeb v kategorii se zvýhodněnou, 5procentní DPH. Mluvčí Ministerstva financí Radek Němeček toto opomenutí potvrdil s tím, že výpadek zhruba vyrovná vyšší spotřební daň na cigarety.

Analytik Petr Sklenář z Atlantiku FT však odhaduje, že daňové změny sníží rozpočtové výnosy zhruba o 6 až 8 miliard korun. Marek z Patrie dokonce předpokládá, že samotný výpadek daně z příjmu může dosáhnout až 20 miliard korun, tedy dvojnásobku odhadu resortu financí.

Celkový odhad příjmů vláda definitivně stanoví až poté, co Ministerstvo financí koncem srpna zpřesní prognózu daňových výnosů za letošní rok a upraví předpověď růstu HDP pro rok 2006, jež je nyní na 4,1 procenta. Jednotliví ministři však budou zřejmě žádat desítky miliard navíc proti tomu, co jim přiznává předběžný výdajový rámec stanovený na 906,6 miliardy korun, o 2 procenta vyšší než letos.

Sklenář poznamenal, že již oznámený nárůst výdajů na důchody, zdravotnictví a vědu o 19,5 miliardy korun je vyšší než navrhovaný nárůst výdajového rámce. Kromě toho ještě vláda slíbila, že přidá učitelům a lékařům. "Pokud chce vláda udržet navrhovaný deficit, bude muset snížit (výdaje) o 25 až 30 miliard," uvedl Sklenář ve zprávě.

Přeložil: Jan Korselt
Editoval: Dušan Bučánek

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU