Zemědělci tvrdí, že jim jde především o výrobky z domácích surovin a že taková pravidla mají i země původní evropské patnáctky EU.
Na tom, aby zemědělci do obchodních řetězců prosadili více českých potravin, trvá především Agrární komora. "Řetězce musí prodávat nejméně 50 procent tuzemských potravin," cituje deník jejího předsedu Jana Velebu.
Záměr agrárníků podporuje i ministerstvo zemědělství. "Zákonné stanovení minimálního podílu tuzemských potravin v maloobchodních řetězcích uvítáme," řekl Hugo Roldan z tiskového odboru úřadu. Zároveň by podle něj měl zákon omezit plochy supermarketů a prodej potravin za nižší ceny, než jsou výrobní náklady dodavatelů. Měl by také zakázat výstavbu velkoprodejen v centrech měst i menších obcích.
Zemědělci uvádějí konkrétní příklady, jimiž by se Česko mělo řídit. Jejich argumentace je ale podle deníku mylná. "Informace o stanovení podílu domácích potravin v obchodních sítích v zemích Evropské unie je nepravdivá. Takové požadavky by nebyly v souladu s evropskou legislativou," sdělil Marek Neumann z tiskového odboru českého zastoupení Evropské komise.
Postoj Bruselu si uvědomuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle MPO by stanovení podílu tuzemských potravin byla pro Evropskou unii nepřijatelná diskriminace obchodníků.
Rolníci přitom požadují zvýhodnění v době, kdy už vydatnou podporu mají - jen letos získají na dotacích přes 30 miliard korun. Podporu má i samotný odbyt českých potravin. Kampaň propagující značku Klasa, včetně televizní reklamy, přijde tento rok daňové poplatníky na 135 milionů korun.