Ze státního rozpočtu byla zaplacena čtvrtina povodňových škod

Například Státní fond dopravní infrastruktury uvolnil ještě v roce 2002 částku 460 milionů korun, Státní fond rozvoje bydlení vyčlenil 180 milionů a Státní fond životního prostředí poskytl 21 milionů korun. Dalších 150 milionů Kč bylo k dispozici na vládním povodňovém kontu. Ne všechny prostředky ale byly vyčerpány.

O rok později uvolnil 750 milionů korun Pozemkový fond, který v roce 2004 poskytl dalších 12,7 milionu Kč. Veřejné rozpočty územní úrovně měly na záchranné a likvidační práce a na výdaje spojené s výplatou mimořádných sociálních dávek zhruba 1,5 miliardy korun. Další prostředky poskytly pojišťovny, firmy a občané.

Peníze směřovaly zejména na opravu komunikací a obnovu bytového fondu. Jen opravy metra si vyžádaly téměř sedm miliard korun. Další prostředky byly určeny například na aktualizaci územně plánovací dokumentace postižených obcí a měst, obnovu rybníků, veřejného osvětlení, školských, zdravotnických, sportovních, obchodních nebo kulturních zařízení.

"Podařilo se opravit hlavní komunikace, mosty a rekonstruovat zničené části měst, které byly nejvíce postiženy. V Praze je to čtvrť Karlín a generální oprava pražského metra," řekl ČTK generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Jen opravy metra si vyžádaly téměř sedm miliard korun.

"V regionech je však ještě řada mostů, které teprve budou rekonstruovány a jezdí se po provizorních konstrukcích," doplnil Mašek. Zde se však účinky povodní podle něj obvykle sčítají i se zanedbanou údržbou.

Povodně roku 2002 dlouhodobě ovlivnily stavění v údolních nivách řek. "Opravy škod způsobených na stavbách záplavami dočasně zvýšily podíl oprav a rekonstrukcí v celkovém objemu stavebních prací, nebyly však v žádném roce rozhodujícím objemem," uvedl Mašek.

Peníze republika čerpala také z Evropské unie. Z poskytnutých 5,6 miliardy korun se dosud vyčerpalo zhruba 5,5 miliardy. Část prostředků půjde na obnovu škod i v letošním roce.