Zahrádkáři podle Kříže zásobují ovocem a zeleninou minimálně půl milionu domácností. "Výkup funguje značně omezeně a neorganizovaně, takže většina našich výpěstků slouží k zásobování rodin našich členů, jejich příbuzných a známých," uvedl. V posledních letech se ale začíná projevovat mírný příklon k okrasnému zahradničení. Předseda svazu předpokládá, že v budoucnu bude převažovat.
Podle ministerstva zemědělství nezaznamenalo zahrádkaření v porovnání s tržní produkcí ovoce a zeleniny od roku 1989 zásadní změny. Drobní samozásobitelé se na celkové úrodě podílejí asi třetinou. Vliv produkce ovoce ze zahrádek a různých alejí u cest na zásobování českého trhu je ale dnes podle Ovocnářské unie v porovnání s minulostí minimální.
Výkupny v podobě stálých nebo sezónních provozoven přitom podle dostupných informací téměř neexistují. Před rokem 1989 byly organizovány hlavně prostřednictvím družstevního sektoru. "Pokud v současné době provádí nějaký subjekt drobný výkup, jde pravděpodobně pouze o místní výkup pro většího producenta nebo obchodníka, který vykupuje na další zpracování," uvedlo MZe.
V Česku se podle Kříže ve většině udržují i tradiční zahrádkářské kolonie. Největší problémy mají zahrádkáři ve velkých městech, kde bývají vytlačováni, protože jde často o lukrativní pozemky. "Bohužel, někteří radní si neuvědomují důležitost městské zeleně," řekl předseda svazu.
Zahrádkaření je podle něj značně rozšířeno i v řadě dalších zemí EU. Například v Rakousku je tato zájmová činnost více organizována, ale zaměřuje se spíše na okrasné zahrádky. Domácí zahrádkáři jsou prý ojedinělí šíří sortimentu, který pěstují.