Staleté kouzlo vodních dýmek

Ztemnělou místností, kde na zdech visí tlusté pestrobarevné koberce, zní pomalá hudba, těžká a omamná jako všudypřítomné vůně tajemných bylin a koření. V tlumeném světle se do rytmu vlní polooblečená tmavooká kráska. A k jejím nohám se pomalu snáší bílý kouř vodních dýmek, který v pravidelných obláčcích vychází z úst odpočívajících mužů...

Tak takhle nějak si představuje kouření vodní dýmky jen naprostý a nepoučitelný romantik, který nejenže asi přečetl trochu moc dobrodružných románů, ale ke kouření navíc zřejmě ani nepřičichl. A to je přitom vodnice (nargilé, hookah, šíša...) jednou z nejpřijatelnějších "drogových" neřestí, které můžete propadnout.

Zdraví nebezpečná? Ano, ale jen minimálně

Dřív, než bude autorka tohoto článku nařčena z propagace toxikomanie, ráda by upozornila na pár podstatných detailů: Přestože jedno z nejčastějších označení vodní dýmky, "šíša", je skutečně odvozeninou (přesněji řečeno verlanizací, neboli fonetickým převrácením) slova "hašiš", v našich zeměpisných šířkách se do ní ve většině případů dává obyčejný tabák. Tedy samozřejmě ne úplně obyčejný, ale speciálně připravený a většinou i ochucený. Konzistencí připomíná spíš hodně hustou zavařeninu a podle výběru zákazníka obsahuje kousky různého ovoce, po kterém pak dýmka voní i chutná.

Další nezanedbatelnou předností je, že velkou část přirozených zplodin zachytí právě voda, kterou kouř prochází předtím, než doputuje k vašim ústům. Ve srovnání např. s kouřením běžných cigaret tak vdechujete kouř čistší, lehčí a příjemně zchlazený. Za pozornost stojí i fakt, že vodnice oproti cigaretám nenaplní prostor hutným těžkým smradem, který se válí po místnosti ještě dlouhé hodiny a obtěžuje všechny kolem.



Je třeba vychutnávat

Vodní dýmka je výlučná záležitost. Nemůžete si ji z nervozity zapálit při dlouhém čekání na tramvajové zastávce, neevokuje vám hektičnost předzkouškového stresu nebo pracovních porad. Právě naopak, vodní dýmka chce čas a dobrou příležitost - je totiž spojena spíš s odpočinkem a uvolněním. Kouříte ji v klidu čajovny, případně vlastního domova, popíjíte k ní většinou čaj, případně pojídáte sezamové sušenky či jiné stylové pečivo (samozřejmě nic nelze namítat ani proti obyčejným burákům, s některými příchutěmi se mohou dokonce velmi dobře doplňovat).

Pokud jste zapřisáhlými a stoprocentními nekuřáky, nelze než vám gratulovat a popřát hodně ohleduplnosti ze strany vyhulujících spoluobčanů. Jestli vám ale není proti mysli spáchat jednou za dlouhý čas na svém zdraví menší hřích a udělat si klidný večer s nádechem exotiky, pak zkuste navštívit nejbližší čajovnu a k dobrému nápoji přidat ještě pár "doušků" vodní dýmky.

Informací o vodních dýmkách je už dnes na českém webu dostatek. Po zadání klíčových slov do vyhledávače obvykle naleznete nejenom fotografie a popisy, ale například i rady, jak postupovat při koupi vlastní dýmky.



Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.