Předsedou rady ČT byl zvolen Milan Horálek

"Usiloval bych o zvýšení autority rady, a to jak zevnitř, tak zvenku," řekl přítomným před volbou třiasedmdesátiletý Horálek, který byl do rady ČT byl zvolen v roce 2001 na návrh Českomoravské komory odborových svazů. Dokázal by si také například představit besedy či semináře na téma, jak má být služba veřejnoprávní televize uskutečňována.

Na předsedu v nominační části volby členové rady navrhli celkem sedm ze svých kolegů, a to Jiřího Baumruka, Milana Badala, Milana Horálka, Zdenu Hůlovou, Jiřího Prokeše, Petra Uhla a Jiřího Voráče. Do další volby postoupili Badal, Horálek a Voráč, kteří získali nejvíce nominačních hlasů a zároveň také s kandidaturou souhlasili. Horálka na předsedu navrhlo sedm členů rady, Badala a Voráče po čtyřech. Naopak možnosti se nechat zvolit do čela rady se ostatní nominovaní vzdali.

V prvním kole volby, v němž se mělo rozhodnout o dvou finalistech, získal Horálek osm hlasů a Badal s Voráčem po čtyřech. Do druhého kola volby tak kvůli shodnému počtu hlasů dvou kandidátů postoupili opět všichni tři. Ve třetím kole hlasování dostal Horálek sedm hlasů, tedy nutnou nadpoloviční většinu přítomných z rady, která má nyní pouze 13 členů. Badal a Voráč získali po třech hlasech.

Milan Horálek před volbou řekl přítomným, že cítí jisté "morální právo" se nechat do čela rady zvolit, neboť v 60. letech byl s televizí spjat a za svůj přístup byl po roce 1968 perzekuován. Připomněl, že v roce 1960 stál společně s Jiřím Kantůrkem a Karlem Pechem u prvního skutečně publicistického pořadu s názvem Věc veřejná. "Pořad byl již ve druhém vysílání zakázán," řekl před volbou Horálek.

Na konci 60. let se pak Horálek podílel na vzniku druhého programu Československé televize, který začal vysílat v roce 1970; jeho jméno však nesmělo být oficiálně uváděno. Po listopadu 1989 se stal prvním ministrem práce a sociálních věcí v české vládě a stál také u zrodu tripartity.