Reálné příjmy stouply ke konci prvního čtvrtletí u všech typů domácností kromě zaměstnanců s dětmi, u kterých stagnovaly. Na nárůstu se vedle platu výrazně podílely i sociální příjmy. Ty tvoří u rodin s dětmi a minimálními příjmy téměř 67 procent rozpočtu, u bezdětných zaměstnanců asi 26 procent a u podnikatelů necelých 12 procent příjmů, uvedlo MPSV.
V ČR je podle údajů resortu celkem 232.000 sociálně potřebných domácností, což je o 20.500 méně než před rokem. Nejvíce, dohromady téměř sto tisíc, jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, tedy v oblastech s vysokou nezaměstnaností.
Průměrná podpora v nezaměstnanosti se zvýšila o více než 500 Kč na 4034 Kč, v jednotlivých krajích se pohybovala mezi 3790 až 5187 Kč. Nejvyšší byla v Praze a Plzeňském kraji, naopak nejmenší v Pardubickém a Olomouckém kraji. Nezaměstnané ženy v průměru pobíraly o pětinu méně než muži.
Celkový objem sociálních příjmů domácností dosáhl za první čtvrtletí 83,7 miliardy Kč, což je meziročně o 4,7 miliardy Kč více. Z toho na důchody stát vyplatil přes 60 miliard Kč a za poslední rok se tak objem vynaložených peněz zvýšil o 7,6 procenta.
V razantním nárůstu výdajů na důchody se podle ministerstva projevila rostoucí výše penzí i počet důchodců. Zvyšuje se počet odchodů do řádného důchodu a stále více lidí odchází i do předčasných důchodů, protože se jim ve vyšším věku nedaří najít práci. Roste také počet invalidních důchodů. Průměrná penze se díky valorizaci zvýšila na 7702 Kč.
Naopak na dávkách nemocenského pojištění stát vyplácí méně peněz než dříve, a to především kvůli reformě systému z loňského roku, která vyplácení peněz při nemocenské zpřísnila.
Celkové běžné příjmy českých domácností se ke konci prvního čtvrtletí meziročně zvýšily o 20 miliard na 526 miliard korun. Na růstu se jednou třetinou podílely sociální dávky a zbytek tvořily převážně platy a další náhrady zaměstnancům. Po odečtení daní a pojištění zůstal domácnostem příjem asi 356 miliard korun.