Sněmovna pro zákon o spolupráci veřejného a privátního sektoru

Takzvaný koncesní zákon, který uvedené záměry obsahuje, má posílit právní jistotu a vytvořit rámec pro projekty označované jako PPP tak, aby veřejné a soukromé subjekty získaly jasná pravidla spolupráce. Současně stanoví proceduru pro výběr koncesionáře, tedy dodavatele, a regulační mechanismy.

Jasně nastavené procesy schvalování zlepší podle ministerstva pro místní rozvoj průhlednost ve veřejném zadávání, a tím povedou i k boji proti korupci. Přijetí zákona by mělo podle MMR podpořit i zahraniční investice. Zároveň se předpokládá, že navrhovaná úprava uspoří veřejné prostředky.

Argumentem pro spolupráci státu a soukromého sektoru je například to, že daňoví poplatníci mohou získat služby, které by jim veřejný sektor kvůli nedostatku kapacit nemohl zajistit. V rámci partnerství se také přesouvají rizika na soukromý sektor, tedy na subjekty, které mají obecně lepší schopnost řízení, uvádí ministerstvo.

Loni založená Asociace pro podporu projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v České republice má však výhrady. Její předseda Marek Ditz již dříve uvedl, že by nebylo vhodné na soukromé firmy nahrnout veškerá rizika projektu, neboť by to vedlo k jeho prodražení. Pro soukromý sektor se podle Ditze nehodí ani projekty, které nemají ekonomickou návratnost.

Výhrady k předloze mají poslanci ODS. Jaroslav Plachý poznamenal, že předloha by měla být součástí zákona o veřejných zakázkách, který sněmovna dnes také projednala v prvém čtení. Plachý naznačil, že kdyby oba zákony nebyly přijaty společně a se stejnou účinností, tak byl by problém v tom, jak bude koncesní zákon fungovat. Problémem je podle ODS i tvrdá regulace státu při uzavírání smluv prostřednictvím ministerstva financí.

Koncesní projekty se zpravidla projektují na 15 až 20 let. Vyznačují se tím, že určitou míru rizika spojenou s provozem přenášejí na dodavatele. To je odlišuje od veřejných zakázek.

Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2006.