Databáze poplatků dávno existují

Čas od času se v agenturách objeví zpráva, která opravdu potěší a také trochu pobaví. A tak se stalo i ve středu: Banky připravují společnou databázi poplatků za služby, stálo v titulku zprávy na portálu FinančníNoviny.cz. To je vskutku úsměvné. Banky připravují něco, co někde jinde už mnoho let velmi dobře funguje.

Celý kolotoč kolem bankovních poplatků se roztočil začátkem května, kdy antimonopolní úřad zahájil správní řízení ve věci možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. "Antimonopolní úřad již bankovní sektor delší dobu sledoval, i proto, že klienti si na výši poplatků stěžovali u České obchodní inspekce a Sdružení na obranu spotřebitelů (SOS)," napsaly Lidové noviny 13.5.2005. ÚOHS začal vyšetřovat ČSOB, Českou spořitelnu a Komerční banku.

Do kauzy se záhy připojila i Česká národní banka, která ústy svého guvernéra vyjádřila překvapení nad samotným šetřením. Guvernér byl podle svých slov postupem překvapen a předsedovi úřadu Josefu Bednářovi poslal dopis, kde se ujišťoval o důvodem tohoto postupu. "Podle Tůmy je v České republice hodně menších a středních bank podporovaných zahraničními skupinami, které by vytvoření kartelu nedovolily a snažily se získat co největší díl trhu. Pokud by navíc existovala dohoda o vyšších poplatcích, tak by prý do země přišla nějaká nová banka, která by se lepšími podmínkami také snažila získat podíl na trhu," psalo se v tisku. Tvrdit, že by do republiky přišla nová banka, která by využila údajně vysokých poplatků a začala ukrajovat z tržního podílu jinou cenovou politikou je odvážné. Bariéry vstupu na bankovní trh jsou tak obrovské (licence, pobočková síť,...), takže představa nové banky je nereálná. A co již zavedené menší banky? Ty také nepřipadají v úvahu. Jejich ceny nejsou nikterak odlišné a speciální akce jako vedení účtu zdarma nebo výběry z bankomatů za pár korun ne zcela fungují. Tudy cesta určitě nevede.

Začátek samotného vyšetřování odstartoval vlnu debat a mediálních přestřelek mezi Ministerstvem financí a bankami samotnými. Celou problematikou byl pověřen náměstek Tomáš Prouza a ten se do problematiky chtěl opřít s razancí jemu vlastní. Na poprvé však neuspěl. Na jeho zvací dopis byla odezva nulová. Alespoň tak o tom psal týdeník Euro. No ještě aby ne. V době, kdy mě vyšetřuje antimonopolní úřad se přece nepohrnu někam, kde se setkám s konkurenty a před náměstkem ministra se dohodneme na snížení poplatků. To by bylo pro ÚOHS jistě další soustíčko. Tudy také cesta nevede a pan náměstek to určitě již ví. Jako partnera k dalšímu jednání si tak vybral Českou bankovní asociaci.

Ministerstvo sestavilo seznam požadavků (podle Hospodářských novin seznam čítá 30 bodů), které odevzdalo asociaci a nyní se čeká na reakci. První zprávy naznačují, že pro asociaci a její členy jsou však přijatelné pouze tři body:

• vytvořit společnou databázi bankovních poplatků
• připravit kodex práv klienta (jeho obsah je ale zatím nejasný)
• podpořit vzdělávací programy a osvětu ohledně financí a bankovních služeb.

(Zdroj: Fincentrum)

Dohoda přes asociaci je tedy také nejistá. Kudy nyní dál? Přes Parlament? Nezávislou komisi? Zákonem? Pro všechny strany sporu to bude oříšek. Ne však pro klienta.

Klienti bank totiž šanci mají. Hned první bod (a jediný pro klienty užitečný), který by asociace byla schopna splnit splněn již dávno je. "Cenová srovnání bank zatím nabízela občas jen média a specializované finanční servery," napsaly FinančníNoviny.cz ve středu. Ano, nezávislé finanční portály (a mezi nimi na prvním místě Finance.cz) dávno banky sledují a svým čtenářům, klientům bank stávajícím nebo i potenciálním, nabízejí přehledné srovnání cen za služby finančních institucí. Ministerstvo a potažmo asociace tedy přicházejí s něčím, co již funguje.

Finanční portály neumí říct, který bankovní účet je levný, který drahý. Nejde namodelovat "průměrného" klienta a říci, že pro něho se hodí ten či onen účet. to ale není ani úkolem nezávislého finančního portálu. Užitečnost portálů je ale v tom, že si jeho uživatelé mohou sami buď nadefinovat své požadavky a z nabídky účtů si pak vyberou, nebo si účty seřadí podle kritéria, které je pro ně důležité. Někdo preferuje nízké poplatky za vedení účtu, jiný chce výhodně vybírat z bankomatů a další hledá levné elektronické bankovnictví. Na Finance.cz si mohu všichni vybrat. Na kalkulátoru bankovních poplatků si spočítat kolik zaplatí za kterou službu nebo v přehledu běžných účtů zjistit, který účet je pro tu kterou položku nejvýhodnější. Kouzlo a náročnost pro tvůrce takové aplikace je v aktuálnosti databáze. Na Finance.cz pravidelně aktualizujeme 96 bankovních účtů od 16ti bank a ke každému účtu přibližně 30 položek (!). A právě rozsáhlost a pravidelná aktualizace naší databáze je pro nás obrovskou konkurenční výhodou a službou na domácím internetu ojedinělou.

S nadsázkou by bylo možné říci, že by stačilo, aby pan ministr nebo pan náměstek po dohodě s asociací odkazovali klienty na portál Finance.cz do sekce Bankovnictví. Tím by se velká část problému vyřešila. Ani úředníci ministerstva ani sami bankéři to asi neudělají, ale zkušení a chytří uživatelé internetu to sami dobře vědí a naše aplikace hojně a rádi využívají.

Jak celá kauza kolem účtů bank dopadne nevíme, ale určitě ji budeme pro vás bedlivě sledovat. A tak si vy, naši milí čtenáři, zatím můžete vyzkoušet, která banka je pro vás nejvýhodnější a který účet je právě pro vás nejlevnější. Také si sami můžete díky našim srovnávacím aplikacím odpovědět na otázku položenou Úřadem na ochranu hospodářské soutěže: Existuje na domácím bankovním trhu cenový kartel?