V Českých Budějovicích by měl podle vládního návrhu nájemník s regulovanou činží příští rok v říjnu zaplatit za byt o velikosti 60 metrů čtverečních 1360 Kč, což je o 140 korun více než nyní. Tržní nájem u staršího bytu, který není rekonstruovaný a nachází se v průměrné lokalitě ve městě, ale již v současnosti činí 5640 Kč. Rozdíly až několik tisíc korun mezi regulovanými a tržními cenami nájmů by zůstaly i v dalších krajských městech.
Uvolnění regulovaných cen by mělo podle ministerstva pro místní rozvoj i odborníků na trhu napomoci ke sblížení těchto dvou cenových úrovní. Některé odhady hovoří o poklesu tržních cen zhruba o třetinu. Na druhé straně by se regulované nájemné za šest let mělo zvednout až zhruba o 170 procent, což je úroveň, kterou by mělo dosáhnout v Praze 1.
Příští rok by se regulované měsíční nájemné mělo podle vládního návrhu zvýšit v krajských městech u bytů I. kategorie o 1,8 procenta v Ostravě až po 17,8 procenta v Praze 1. V některých menších obcích se ale nájemné bude zvyšovat nižším tempem. Například v obci do 2000 obyvatel na jižní Moravě by měsíční nájemné mělo vzrůst maximálně o 1,6 procenta, ve stejně velké obci v Olomouckém kraji se počítá s růstem o 0,8 procenta a ve Zlínském kraji a na Vysočině by se nájem obyvatel v malých obcích neměl zvýšit vůbec.
Majitelé domů vládní návrh kritizují, protože růst cen považují za nedostatečný. Nájmy by se podle nich měly okamžitě zvýšit na úroveň, která pokryje alespoň náklady na opravy. Podle odborných odhadů je to zhruba 50 Kč za metr čtvereční, přitom regulované nájemné je nyní maximálně 37 Kč. Po zvýšení příští rok by nejvyšší cena regulovaného nájmu měla činit necelých 44 Kč.
Nájemníci s vládním návrhem růstu činží souhlasí, musí však být doplněn potřebnými sociálními dávkami pro ty, kteří by růst činží finančně nezvládli. Nový příspěvek na nájemné a tzv. doplatek na bydlení bude obsahovat zákon o pomoci v hmotné nouzi, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Norma by měla platit od poloviny roku 2006.
Přilepšit by si měla například rodina se dvěmi nezaopatřenými dětmi, která žije v nájemním bytě ve městě do 80.000 obyvatel a její náklady na bydlení činí měsíčně přibližně 4500 korun. Tato modelová rodina má příjem pouze ve výši jedné minimální mzdy ve výši 7185 korun, protože matka je nezaměstnaná. V současnosti tato rodina získává příspěvek na bydlení 1223 korun. V případě nové právní normy by se částka včetně doplatku na bydlení měla zvýšit na 2114 korun, což je o 891 Kč více než nyní.
O zákonu o nájemném by měla sněmovna rozhodnout nejdříve na podzim. Zatím však není jasné, o kolik a jak rychle činže nakonec porostou, protože zcela jednotná není v tomto ohledu ani koalice.
Na tom, zda a jak rychle deregulovat nájmy, se politici nejsou schopni shodnout roky. Levicoví poslanci se obávají toho, že při výraznější deregulaci by řada lidí hlavně v Praze nemohla dál svůj byt platit. Pravicoví zákonodárci zase tvrdí, že lidé v bytech s regulovanými nájmy mají neoprávněnou výhodu. Regulované činže navíc podle nich tlačí ty tržní do takové výše, že třeba mladé rodiny bez vlastního bytu si žádný pronajmout nemohou.
Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 760.000 bytů, tedy asi pětiny trvale obydlených bytů. Obcím patří 400.000 bytů, ostatní vlastní soukromí majitelé.