Mezi nejvíce kontroverzní body Sobotkova návrhu patří povinnost bank propočítávat, jak by se změna v ceníku promítla v případě každého konkrétního klienta. Člen představenstva ČSOB Jan Lamser odhadl, že by náklady na zavedení takového opatření činily asi tři miliardy korun, což by banka promítla v cenách svých služeb. Pro banky je rovněž nepřijatelné zvýhodnění bankovních služeb státním orgánům a zavedení trvalého čísla účtu a jeho přenositelnosti.
Ve středu rozeslaný seznam otázek bankám podle Sobotky navazuje na úspěšné první kolo diskusí, které vedlo u řady bank ke snížení poplatků a k příslibům dalších změn. Tuto diskusi vedl resort především s Českou bankovní asociací a nyní se na banky obrací s body, o kterých asociace odmítla diskutovat.
"Dosud jsme nerozhodli, zda na otázky ministerstva vůbec odpovíme," uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Banka podle něj připravuje svoji dlouhodobou obchodní politiku nezávisle na ministerstvu financí. Ultimátum resortu a jednotlivé návrhy jsou prý zásahem do bankovního sektoru a snahou o omezení konkurence mezi bankami, které by klientům bank nakonec ublížilo. Kofroň rovněž připomněl, že Sobotka s návrhy přichází necelý rok před volbami.
Mluvčí HVB Bank Petra Kopecká připomněla, že k většině návrhů resortu financí již banka poskytla stanoviska prostřednictvím České bankovní asociace. Komerční banka i Česká spořitelna uvedly, že dokument resortu analyzují.
Některé finanční ústavy již v reakci na tlak ministerstva financí zrušily poplatek za zrušení účtu. Jiné připomínají, že splňují i další Sobotkovy požadavky. Například v některých bankách jsou balíčky služeb pro klienty vždy výhodnější než nákup jednotlivých služeb zvlášť.
Česká bankovní asociace se s MF domluvila, že připraví společnou databázi cen základních služeb v tuzemských bankách, jednotnou terminologii základních bankovních produktů nebo navrhne kodex práv klientů.