Pomůže stát s výstavbou družstevních bytů?

V současné době není k dispozici žádný právní předpis, který by umožňoval poskytovat státní podporu na výstavbu družstevních bytů s finanční účastí svých členů při řešení jejich bytové potřeby. Na tuto skutečnost reaguje právě nový zákon, který byl minulý pátek schválen sněmovnou. Jestliže projde i dalšími články schvalovacího řetězce, pak bude zvýšena možnost pořízení si nových družstevních bytů zejména pro domácnosti se středními příjmy. V minulých letech se totiž ukázalo, že právě rodiny s těmito příjmy, které jsou schopny finančně se podílet na řešení své bytové potřeby, tuto možnost financování bydlení využívají.

„Zákon umožní poskytování podpory z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů určených výhradně členům družstva. Stanoví také podmínky pro nakládání s družstevními nájemními byty pořízenými s podporou podle navrhovaného zákona tak, aby byla dlouhodobě, nejméně po dobu 30 let, zajištěna nájemní povaha těchto bytů,“ uvedl předkladatel zákona, ministr pro místní rozvoj, Radko Martínek.

Podmínky nového zákona

Výše podpory je v novém zákoně nastavena tak, aby byla „zajímavá“ pro domácnosti se středními příjmy, které mohou na pořízení svého bydlení finančně participovat, a zároveň aby "zbytečně nelákala" ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky. Podpora je tedy navržena ve výši 100 000Kč na jeden byt ve formě dotace a 700 000Kč na jeden byt ve formě výhodného státního úvěru. Tento úvěr by se pak splácel po dobu dvaceti let.

Příprava zákona

Během vytváření celého znění zákona jednalo několikrát ministerstvo pro místní rozvoj s Evropskou komisí. Ta měla posoudit slučitelnost nově navrhované podpory s komunitárním právem. V původní formě, v jaké byl ale zákon navržen, nebyl z důvodu neslučitelnosti odsouhlasen. Dle komise se v tomto případě nejednalo o podporu sociálních bytů, neboť zákon neobsahoval žádné podmínky pro vybírání příjemců podpory z hlediska sociální potřebnosti. Původní návrh znění zákona také odporoval principům volné hospodářské soutěže a jednotného trhu. Důvodem byla podpora pouze jednoho typu právnické osoby (bytová družstva), zatímco jiní investoři o tuto podporu výstavby nových nájemních bytů žádat nemohli.

„Zákon byl proto připraven tak, aby byl slučitelný s komunáïtárním právem. Vychází tak z principů Nařízení Evropské komise č. 69 z roku 2001 upravující tzv. podporu „de minimis“. Tento pojem znamená podporu tzv. „malého rozsahu“, která je komunitárním právem tolerována, protože představuje jen malý objem a nemůže tudíž narušovat trh a volnou hospodářskou soutěž. Veřejná podpora „de minimis“ nesmí pro jednoho příjemce překročit v období jakýchkoli tří let 100 000EUR. V případě úvěru z veřejných zdrojů je výpočet tohoto přípustného limitu poměrně složitý a představuje rozdíl mezi zvýhodněným úvěrem a úvěrem za tzv. referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou Evropskou centrální bankou, „ vysvětlila ředitelka odboru bytové politiky ministerstva, Daniela Grabmüllerová.

Limit 100 000EUR (cca 3 mil. Kč) umožňuje, podle navrženého zákona, poskytnout státní podporu jednomu bytovému družstvu na zhruba 12 až 15 nových bytů.

Nový zákon o bytovém družstevnictví je perspektivní forma bydlení, která představuje další významný krok v současné bytové politice.

Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj ČR