Vlivný britský zastánce eura v něj ztratil důvěru

Clarke napsal, že euro rozhodně podporoval, protože se domníval, že povede k vyšší produktivitě, efektivitě, zvýšení životní úrovně a k pozitivním změnám v politice. "Z tohoto ohledu to bylo k dnešku zklamání," konstatoval.

Podle jeho názoru uplyne nejméně desetiletí, než se bude moci Británie "s důvěrou" přiřadit k zemím, které už euro používají. Nyní je spíše znepokojen tím, jak některé ze zemí pásma eura nedodržují potřebnou fiskální disciplinu. Důvěru v něm nevzbuzuje ani výkon Evropské centrální banky.

Britští komentátoři spekulují dnes nad tím, do jaké míry je Clarkův názorový posun ohledně eura vyvolán jeho politickými ambicemi. Pokud by totiž chtěl skutečně kandidovat v letošních podzimních volbách na šéfa opoziční Konzervativní strany, neměl by naději, pokud by jednotnou měnu nadále podporoval s takovou vervou jako dosud.

Ani britská vláda ovšem do pásma eura nespěchá. Podle premiéra Tonyho Blaira je sice vstup v britském dlouhodobém zájmu a nebrání mu žádné ústavní ohledy, ale podle ministra financí Gordona Browna se Británie nemůže přidat kvůli ekonomickým ohledům.

Blair spoléhal na to, že euro po zavedení na kontinentu získá u Britů oblibu, což mu politicky pomůže, ale nestalo se to. Naopak, jednotná měna se obecně považuje za jednu z příčin nynější stagnace kontinentálních zemí, zatímco skutečnost, že si Británie ponechala libru a větší volnost rozhodování, se považuje za jeden z důvodů nynějšího dynamického rozvoje britské ekonomiky. Proto vůči euru ochladlo i mnoho britských podnikatelů, kteří je původně podporovali.

Ačkoli připojení k euru "za vhodných podmínek" je nadále oficiální politikou britské vlády, nedělá vláda v tomto směru žádné kroky. Naopak, nedávné oznámení centrální banky, že vyhlašuje veřejnou soutěž na novou podobu britských mincí, se považuje za další signál, že libra má ještě dlouhou budoucnost.