"Je značně pravděpodobné, že k navýšení zajistného, a tedy následně i ke navýšení pojistného, může dojít," řekl Petr Šafránek z Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců ČR. Pojišťovny by ale zvýšení pojistného neměly uplatňovat plošně na veškeré pojištění majetku, ale ještě více rozlišovat cenu pojistného podle míry rizika povodně a záplavy u konkrétního pojištěného majetku, dodal.
Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní míní, že se střetnou dvě tendence. Na růst cen bude působit rozsah škod, které způsobila v Německu a Švýcarsku lokální padesátiletá voda. Faktorem proti bude vybudování protipovodňových bariér v reakci na středoevropskou povodeň v roce 2002. Výsledek bude záviset na analýze konkrétních poměrů v konkrétních regionech, podotkl Šulc.
Tyto záplavy by neměly mít výraznější dopad na ceny majetkového pojištění na tuzemském trhu, které v posledních několika měsících začaly rychle klesat, uvedl ředitel pojišťovací makléřské společnosti Insia Ivan Špirakus. "Možná se však tento pokles zastaví," poznamenal.
Škody, které napáchaly záplavy v Evropě, se podle mluvčí České pojišťovny Dagmar Koutské nedají srovnávat s přírodní kalamitou roku 2002. Podle prvních čísel se prý zásadní vliv na růst sazeb majetkového pojištění nečeká. Škody v západní Evropě nebyly tak obrovské a v Bulharsku a Rumunsku zase nemá tolik lidí a firem majetkové pojištění. "Takže se nečeká ani nějaký výrazný tlak zajišťoven na zpřísnění podmínek živelních pojištění," upozornila.
Důležitý bude samozřejmě postoj zajistitelů na jednáních o obnovách zajistných smluv v Monte Carlu a Baden-Badenu v září a říjnu, souhlasil Špirakus. Po letošních zkušenostech mohou podle něj být zajišťovny opatrnější. "Je totiž fakt, že letošní povodně minuly Česko prakticky jen o vlásek. Stačilo, aby pršelo o 100 kilometrů vedle, a byli jsme v tom znovu," uzavřel.