EK povolila dovoz geneticky upravené řepky

Monsanto upravil řepku GT73 tak, aby byla odolná vůči herbicidům. Na povolení či zamítnutí vstupu na evropský trh se ministři členských zemí loni v prosinci nedokázali shodnout, takže nakonec mohla rozhodnout EK.

Ve svém komuniké ujistila, že plodina se již široce využívá v severní Americe bez jakýchkoliv škodlivých následků pro lidské zdraví či životní prostředí. Povolení následovalo po důkladném zkoumání možného rizika a ujištění Evropské agentury pro bezpečnost potravin AESA, že geneticky upravená řepka je stejně bezpečná jako běžná řepka. Navíc výrobky s příměsí geneticky upravených organismů (GMO) musí být v EU jasně označeny, takže zemědělci a spotřebitelé budou mít při nákupu možnost výběru.

Nicméně ekologická organizace Přátelé Země rozhodnutí komise odsoudila jako přehlížení obav z GMO a hrozby kontaminace běžných plodin, jak se již stalo v Británii. Současně vybídla členské státy, aby na upravenou řepku, jakož i ostatní GMO, uvalily národní zákazy.

O GMO se uvnitř EU vedou tvrdé boje. Ministři životního prostředí EU v červnu zamítli žádost EK zrušit osm individuálních zákazů některých druhů geneticky modifikované kukuřice a řepky v Rakousku, Francii, Německu, Řecku, Lucembursku a Maďarsku. EK na zrušení zákazů naléhala kvůli sporu se Světovou obchodní organizací, stavějící se proti evropským restrikcím na GMO.

Podle evropských předpisů mají členské státy právo odmítnout GMO povolené na úrovni EU, pokud prokážou jejich škodlivost. Ministři v červnu argumentovali především tím, že o typech kukuřice a řepky povolených koncem 90. let nemají dostatek údajů, aby se mohli se znalostí věci vyslovit.

Česká republika nepatří k výrazným stoupencům ani odpůrcům GMO; podle ministra Libora Ambrozka je to i proto, že v českých klimatických podmínkách není o pěstování modifikované kukuřice velký zájem a kolem upravených odrůd řepky panují pochybnosti. Ve vědeckých kruzích však panuje pro GMO nadšení.

Čeští rolníci letos prvně zaseli na 270 hektarech geneticky upravenou kukuřici Bt, odolnou vůči škůdci zavíječi, jde však dosud o nepatrnou plochu z celkové výměry orné půdy.

V Česku je v současnosti povoleno několik GMO pro různé účely využití. Nejvíce početnou skupinou jsou organismy pro laboratorní použití na určitém pracovišti, které musí žádat o oprávnění ministerstvo životního prostředí. Dále je schváleno několik organismů pro účely polních pokusů na určeném pozemku při zajištění přísných kontrol.

Nejpřísněji regulovanou skupinou jsou GMO určené pro uvádění do oběhu, tedy pro komerční pěstování. Pro použití v potravinách a krmivech je povolena geneticky modifikovaná sója. Ta se však v České republice nesmí pěstovat, dováží se jako surovina nebo ve formě polotovarů a výrobků z dalších zemí. Jedinou plodinou povolenou k pěstování v ČR je v současnosti Bt kukuřice.