Banky v ČR zvyšují výdaje na boj proti praní špinavých peněz

To jsou, kromě sílící regulace odvětví, hlavní důvody, proč banky své výdaje na boj s organizovaným zločinem zvyšují. „Opatření proti praní špinavých peněz tedy nejen pomáhají dobré reputaci bank, ale pomáhají také chránit občany před zločinem,“ zdůrazňuje Adam Bates, partner odpovědný za forenzní služby KPMG International.
Společnost KPMG Česká republika uskutečnila průzkum zabývající se bojem proti praní špinavých peněz mezi 10 bankami, které představují 50 % trhu z hlediska objemu spravovaných aktiv. Tento krok navazuje na globální průzkum KPMG z podzimu minulého roku, který zahrnul 209 finančních institucí ve 41 zemích, a snaží se srovnat situaci bank v ČR s bankami v západní Evropě a ve světě. Průzkum byl důvěrný a odehrával se formou osobních pohovorů.

Pro 6 z 10 tuzemských bank má boj proti praní špinavých peněz střední prioritu, pro ostatní má prioritu vysokou. V západní Evropě a ve světě si jej vysokou prioritou označilo 61 procent dotázaných bank. V ČR se však nenašla žádná banka, pro niž by boj proti špinavým penězům představoval prioritu nízkou, zato v západní Evropě takových peněžních ústavů bylo 9 % a ve světě 5 %.

Celkem 60 % tuzemských bank také uvedlo více než padesátiprocentní nárůst výdajů na opatření proti praní špinavých peněz v uplynulých 3 letech, ve 40 % případů byl tento nárůst dokonce více než dvojnásobný. V celosvětovém průzkumu 83 % respondentů vykázalo růst výdajů, a sice v průměru o 61 procent.

Z celkového počtu českých respondentů 70 procent očekává, že investice do opatření proti praní špinavých peněz v příštích třech letech dále vzrostou, i když tempo růstu se zpomalí. Pouze 28 procent respondentů se domnívá, že nárůst výdajů přesáhne 50 %. Stejný nárůst očekává 26 procent respondentů v západní Evropě a 21 procent respondentů z celého světa.

V ČR budou tyto výdaje pro 10 % respondentů vyšší než 5 milionů dolarů (cca 120 mil. Kč), pro 30 % dotázaných se částka bude pohybovat mezi 1 a 5 miliony dolarů.
Největší výdaje v minulých 3 letech směřovaly do implementace systémů na monitorování transakcí, do školení zaměstnanců a na doplnění údajů o současných zákaznících (tzv. program Poznej svého klienta). V tom se shodují respondenti z ČR, západní Evropy i zbytku světa. Podobně se budou rozdělovat investice i v příštím tříletém období.

Domácí bankovní domy považují opatření proti praní špinavých peněz v podstatě za postačující (90 %). Svědčí o tom 60% nárůst počtu ohlášených podezřelých transakcí za minulé tři roky, o kterém se zmiňuje 70 % dotázaných bank v ČR. Zároveň ale 80 % respondentů souhlasí s tím, že zlepšení těchto opatření je nezbytné (56 % v Evropě, 47 % ve světě).

Počet nahlášených podezřelých operací v ČR shodně se světem a Evropou podle dotázaných vzrostl hlavně díky zdokonalení monitorovacích systémů a školení zaměstnanců, tedy opatření, do kterých směřuje nejvíce peněz. V globálním průzkumu ovšem velmi často respondenti uváděli také zvýšené povědomí zaměstnanců o tom, co je to podezřelá transakce a nové a účinnější zákony a předpisy.

Jednou z významných překážek efektivního boje proti praní špinavých peněz jsou podle účastníků průzkumu v ČR i ve světě rozdílné právní úpravy bankovnictví v různých zemích, takže například nadnárodní peněžní ústavy nejsou schopny vysledovat transakce svých klientů ve více státech. Vytvoření „globální směrnice“ proti praní špinavých peněz se tak stává hlavní výzvou do budoucna.

Mezi požadavky na zlepšení systému boje proti organizovanému zločinu rovněž většina účastníků průzkumu v ČR uvedla harmonizaci práva, zmiňovali např. konflikt mezi požadavky přístupu Poznej svého klienta a zákonem na ochranu osobních údajů. Přivítali by rovněž lepší zpětnou odezvu od regulatorních orgánů.

Další údaje z průzkumu

• Nejvíce (86 %) se tuzemské banky při testování a monitorování systémů proti praní špinavých peněz spoléhají na interní audit a na slaďování systémů se zákonnými ustanoveními (compliance).
• Externího auditu využívá 71 % respondentů z ČR. Podobně 70 % dotázaných využívá programů na formální testování systémů a kontrol zabraňujících praní špinavých peněz. Západoevropské a světové banky nejvíce využívají interního auditu (68 %) a oddělení compliance (48 %).
• Školení zaměstnanců je druhou největší nákladovou položkou. Za nejúčinnější metodu považují banky standardní způsob školení (ČR: 100 %, svět: 94 %, Evropa: 88 %). Nejméně efektivní metodou je školení formou poskytnutí písemných materiálů. Přesto využívá této metody 7 z 10 dotázaných tuzemských bank (svět: 78 %, Evropa: pouze 3 %).
• Při otevírání nových účtů 90 procent českých respondentů využívá přístupu založeného na riziku (ve světě je to 81 procent respondentů). Ve 100 % případů sledují tuzemské banky politickou angažovanost klienta (ve světě 68 %, v západní Evropě 71 %) a berou v úvahu zemi, v níž podniká (svět: 55 %, Evropa: 56 %).
• Při identifikaci možných případů praní špinavých peněz se všechny dotázané banky v ČR spoléhají na pozornost svých pracovníků, prošetřují hodnotově významné transakce a další hodnotové sestavy, např. sestavy bankovních převodů. V 90 % případů se spoléhají na sofistikované informační systémy z vlastního vývoje.