"Uvidí se, jestli to prodloužíme ještě déle, protože ložiska vypadají, že tady jsou a že jsou vydatnější," řekl Paroubek. Podle něj prodloužení nahrává růst světové ceny uranu, která převyšuje náklady na těžbu o více než třetinu.
V lokalitě Rožínka se loni vytěžilo 362 tun uranu. Těžitelné zásoby se odhadují na 687 tun. Vedení podniku Diamo, pod nějž závod spadá, počítá i s dalším průzkumem, který by mohl vést k rozšíření dolu na Rožné.
Uran zatím odebírá společnost ČEZ za nízkou cenu. Jak dnes řekl ČTK generální ředitel Diama Jiří Jež, již začala jednání o jejím zvýšení. "Navíc nám přišla nabídka z Německa, ještě podstatně vyšší," podotkl. Zisk z těžby by měl nejprve zajistit další rozvoj dolu, pak se má použít na sanace důlních děl, uvedl Jež. Náklady na likvidaci následků těžby se nyní odhadují na šest miliard korun, z toho 400 milionů na podzemí. Jež uvedl, že další těžbou již nestoupnou.
Okolní obce i žďárský úřad práce stojí o prodloužení těžby kvůli zachování asi 650 pracovních míst. Geam zaměstnává 960 lidí. Pokud by se důl uzavřel, nezaměstnanost mikroregionu Bystricko by stoupla ze současných asi 12 procent skoro na pětinu. Pokud bude těžba prodloužena, důl naopak několik desítek lidí přijme.
"Každý měsíc navíc dobrý, v okolí pro mne jiná práce není," řekl ČTK Jan Mrňous. Osmatřicetiletý horník pracuje na dole přes deset let. Za necelý rok ale bude muset hledat nové zaměstnání v každém případě, protože kvůli radioaktivitě horníci mohou odpracovat jen 2100 směn. Firmy o horníky nestojí, protože u nich čekají zdravotní potíže, míní.
Pokud bude těžba prodloužena o tři roky, na dole se ze stejného důvodu obmění asi 40 lidí. "Zájem tady je, u personalisty je už asi 50 žádostí o přijetí na uranový důl," řekl Jiří Pučan, předseda odborové organizace dolu.
Těžba uranu na Žďársku začala v roce 1958. Zastavit se měla už před dvěma lety, ale rozhodnutím Zemanovy vlády byla prodloužena do roku 2005. Letos na jaře ministerstvo průmyslu těžbu prodloužilo o půl roku do července 2006.