Růst cen benzínu nutí k zamyšlení

V poslední době jsme se opět mohli přesvědčit, že Amerika hýbe světem. Hurikán Katrina, který se prohnal americkým New Orleansem, způsobil, že americké společnosti zachvátila obava z nedostatku pohonných hmot. Americká nabídka nemohla uspokojit rostoucí poptávku. Proto se tamní společnosti začaly poohlížet a skupovat evropské i asijské zásoby, čímž se ceny pohonných hmot dostaly na historické hodnoty.

Některé evropské státy proto začaly uvažovat o okamžitém řešení. Sousední Polsko se rozhodlo snížit spotřební daň o 25 grošů na 1 litr. U nás podobné opatření chce navrhnout ODS, která bude požadovat přibližně dvoukorunové snížení stávající daně. Co by tento krok přinesl a jaké jsou dopady růstu cen pohonných hmot?

Spotřební daň neměnná
Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý uvedl (a v České televizi bylo odvysíláno), že každé zvýšení ceny pohonných hmot o 3 Kč na litr znamená dvoukorunový příjem do státního rozpočtu. Nevíme, jakou metodiku stínový ministr použil a z jakých cen vycházel, ale dvoutřetinový příjem z každé koruny se zdá být poněkud přehnaný. Naše otázky směrované na jeho poslanecký mail a týkající se jeho propočtů zůstaly, bohužel, nezodpovězeny.

Je sice pravda, že zvýšení cen pohonných hmot přinese zvýšení příjmů státního rozpočtu, ale z údajů, které poskytlo Ministerstvo financí, nejde o zvýšení nijak výrazné. Vyšší příjmy bude mít na svědomí pouze daň z přidané hodnoty, spotřební daň se na příjmové stránce nijak neprojeví. Navíc rostoucí ceny pohonných hmot se promítnou do vyšších nákladů firem a podnikatelů, čímž dojde ke snížení jejich zisku. Vyšší příjmy z DPH tak budou kompenzovány nižšími odvody daně z příjmů právnických osob či podnikatelů.

Výše daně stanovena směrnicí EU
Spotřební daň z minerálních olejů totiž vychází z evropských směrnic, které určují její minimální výši. V současnosti je spotřební daň stanovena v korunách na 1000 litrů a nezávisí tedy na ceně pohonných hmot. Proto změna ceny má při předpokladu konstantní spotřeby nulový vliv na výnos daně. To však neznamená, že spotřební daň by nemohla být nižší. Směrnice totiž stanovuje minimální sazbu daně v eurech. V době, kdy se stanovovala současná výše spotřební daně, směnný kurz se pohyboval okolo 32 CZK/EUR. Kdyby došlo k přepočítání aktuálním kurzem, spotřební daň by o několik korun poklesla.

Jaké jsou dopady růstu cen pohonných hmot stejně jako její daňové zatížení, resp. vývoj daňových příjmů můžete vidět v následující tabulce.

Zdroj: Zpráva Ministerstva financí

Z tabulky je patrné, že zvýšením cen pohonných hmot podíl daní na konečné ceně klesá. Desetikorunovým zvýšením konečné ceny si státní rozpočet podle výpočtu Ministerstva financí polepší o 1,60 Kč.

Šetření ÚOHSu
Více než státní rozpočet si přilepší zejména některý z článku řetězu VÝROBCE – DISTRIBUTOR – PRODEJCE. A právě na petrolejářské firmy se rozhodl zaměřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěž, který v pátek požádal zástupce pěti firem (ČEPRO, Aral, ÖMV, Benzina, Shell) o vysvětlení razantního nárůstu cen pohonných hmot v minulých dnech. Předseda ÚOHS Martin Pecina zástupce firem upozornil, jakým způsobem by Úřad postupoval, pokud by získal podezření ze zneužívání jejich dominantního postavení na trhu nebo že ceny mohou být výsledkem kartelové dohody některých firem.

„Nechci postupovat tak, jako tomu bylo v minulosti, tedy monitorovat, zajišťovat důkazy a potom zahájit správní řízení a udělovat pokuty. Zájmem všech občanů je, aby trh fungoval a ceny byly přiměřené a ne aby firmy dostávaly pokuty. Chceme problém, který na trhu vznikl podchytit hned od počátku. Represivní prostředky budeme využívat jen ve skutečně krajním případě. Primární je prevence,“ uvedl po pátečním jednání předseda ÚOHS Martin Pecina.

Prognózy do budoucna
Dá se očekávat, že situace se uklidní a poptávka po pohonných hmotách bude postupně klesat (a s ní i ceny pohonných hmot). Snížení ceny by mohlo přinést i plánované jednání představitelů Evropské unie se zástupci OPEC, kteří budou usilovat o zvýšení těžby ropy. Řešením by mohl být i přechod na jiná alternativní paliva. Ovšem určitá regulace ziskové marže některého z řad výrobců, distributorů či prodejců se jeví jako nejsnadnější řešení.