Přestože Česko drží prvenství v rámci střední Evropy, na úroveň bohatších států západní Evropy zatím nedosahuje. Například občané Lichtenštejnska, které je státem s nejvyšší průměrnou mzdou, berou ročně téměř čtyřikrát více než Češi. Obyvatele střední a východní Evropy ve srovnání se západní Evropou statisticky znevýhodňují především náklady na jídlo.
"Ve všech deseti nových členských státech Evropské unie mají domácnosti mnohem vyšší náklady na jídlo než v původních patnácti členských zemích," dodal Gola. Podle něj je hlavní důvod ten, že ceny základních potravin jsou v nových členských zemích přibližně dvakrát tak levnější, ale platy jsou nižší více než trojnásobně.
Nejvíce lidé za jídlo utratí v Litvě (36 procent výdajů), Lotyšsku (33) a Maďarsku (29). Naopak nejméně za potraviny vydají Britové (deset procent), Nizozemci (11) a Němci (11 procent).
Příliš velké rozdíly naopak nejsou v nákladech na bydlení. Nejvíce na bydlení vydají Švédové (31 procent), Dánové (26) a Němci (25). V západní Evropě nejsou výdaje na bydlení nikde nižší než 20 procent, v Česku jsou pouhé procento pod touto hranicí.
Do statistiky se promítají i ceny oblečení, ve zdravotnictví, za zábavu a ceny zboží a služeb. Za oblečení nejvíce utratí tradičně Italové a Francouzi, do zdraví nejvíce investují Portugalci, nejvíce peněz na zábavu padne ve Švédsku a Francii. Nejdražší služby jsou v Dánsku, Finsku, Irsku a ve Švédsku, nejlevnější v Lotyšsku, Slovensku a Litvě.
Při porovnání průměrné mzdy však nelze opomenout ani zdanění práce. "Nejvíce ze své hrubé mzdy na všech povinných odvodech do státní pokladny odvedou Belgičané. Naopak nejméně se hrubá mzda od čisté liší na výplatní pásce v Irsku," dodal Gola. Z průměrné mzdy v Belgii stát pohltí 43 procent, v Irsku naopak pouhých 20 procent. V Česku u průměrné mzdy ve výši 18.000 korun zůstane občanovi částka 13.685 korun, tedy 76 procent.
Ekonomové však často upozorňují, že výše průměrné mzdy příliš neodpovídá realitě. Bere ji totiž pouhých 33 procent zaměstnanců.